Na skále u města Teymareh v provincii Khomein ve středním Íránu se nachází rytina, kterou entomologové a archeologové z Íránu a Tchaj-wanu nově identifikovali jako „kudlančího muže“. 14centrimetrová rytina byla objevena v roce 2017, až dosud ale nepanovala jednota v tom, co vlastně znamená.
Hmyz se v prehistorickém umění objevuje výjimečně, ovšem kudlanka se spojovala s nadpřirozenými schopnostmi prokazatelně už od starověku, zřejmě se jí podobný význam nicméně přisuzoval už mnohem dříve. Snad tehdejší lidi zaujala její pozice připomínající modlení (poznámka PH: možná i kanibalské namlouvací rituály?). Jedná se zřejmě o místní druh kudlanky Empusa hedenborgii, nikoliv o i u nás žijící kudlanku nábožnou (Mantis religiosa), ovšem i tato kudlanka se „modlí“.
Stáří rytiny odhadli archeologové Jan Brouwer a Gus van Veen (neúčastnili se aktuální studie) na 4 000 až 40 000 let. Toto obrovské rozpětí je dáno tím, že vhledem k mezinárodním sankcím nejsou v Íránu dostupné technologie potřebné např. pro datování podle radioaktivního uhlíku 14C.
Střední končetiny na rytině (viz obrázek dole) končí jakýmisi smyčkami nebo kruhy. Právě proto se mluví o kudlančím muži (nebo ženě, když mluvíme o kudlankách? mantis-man v titulku původní tiskové zprávy), nikoliv obyčejné kudlance. Snad tvor něco drží v (lidských) rukou. Alternativní výklad praví, že kruhy mohou představovat polární záři (poznámka PH: Ehm?). Jinak lidské postavy s kruhovými objekty mezi rukama a nohama vedle těla („squatter man“) se na prehistorických i starověkých malbách, rytinách i sochách vyskytují často, příslušný motiv je občas rovnou označován jako archetyp, spojuje se s alchymií, bohem Hermem, dlouhým životem nebo žábou (poznámka PH :-)).
Mahmood Kolnegari et al, Squatting (squatter) mantis man: A prehistoric praying mantis petroglyph in Iran, Journal of Orthoptera Research (2020). DOI: 10.3897/jor.29.39400
Zdroj: Pensoft Publishers/Phys.org a další
Rytina „kudlančího muže“. Credit: Dr. Mohammad Naserifard