Sciencemag.cz
Doporučujeme
Stejné síly, jako způsobují polární záře, vyvolávají také proudy, které mohou poškodit elektrickou infrastrukturu. Vědci nyní prokázali, že klíčovým faktorem z hlediska nebezpečí je úhel dopadu meziplanetárních otřesů z vesmíru.
„Polární záře a geomagneticky indukované proudy jsou způsobeny podobnými faktory vesmírného počasí,“ uvádí hlavní autor studie Denny Oliveira z Goddardova centra vesmírných letů NASA. „Polární záře je vizuální výstraha, která signalizuje, že elektrické proudy ve vesmíru mohou generovat tyto geomagneticky indukované proudy na zemském povrchu. Oblast polární záře se může během silných geomagnetických bouří značně rozšířit. Obvykle se její nejjižnější hranice pohybuje kolem 70 stupňů zeměpisné šířky, ale při extrémních událostech může klesnout až na 40 stupňů nebo i dále, což se jistě stalo během bouře v květnu 2024 – nejsilnější bouře za poslední dvě desetiletí.“
Polární záře jsou způsobeny dvěma procesy: buď částice vyvržené ze Slunce dosáhnou magnetického pole Země a způsobí geomagnetickou bouři, nebo meziplanetární otřesy stlačí magnetické pole Země. Tyto otřesy také vytvářejí geomagneticky indukované proudy, které mohou poškodit infrastrukturu vedoucí elektřinu.
Předpokládalo se, že otřesy, které dopadají na Zemi čelně, nikoliv pod úhlem, vyvolávají silnější geomagneticky indukované proudy, protože více stlačují magnetické pole. Vědci nyní zkoumali právě to, jak jsou geomagneticky indukované proudy ovlivněny otřesy pod různými úhly a v různou denní dobu.
Za tímto účelem využili databázi meziplanetárních otřesů a porovnali ji s údaji o geomagneticky indukovaných proudech z plynovodu ve finském městě Mäntsälä, které se v době aktivity obecně nachází v oblasti polární záře. K výpočtu vlastností těchto otřesů, jako je úhel a rychlost, použili údaje o meziplanetárním magnetickém poli a slunečním větru. Otřesy byly rozděleny do tří skupin: značně nakloněné, mírně nakloněné a téměř přímé.
Ukázalo se, že přímější otřesy způsobují vyšší píky geomagneticky indukovaných proudů jak bezprostředně po otřesu, tak i během následující subbouře (poznámka: tj. vlastně potvrzení toho, co se očekávalo, viz výše). Zvláště intenzivní píky nastávaly kolem magnetické půlnoci, kdy by se severní pól nacházel mezi Sluncem a Mäntsälä. Lokalizované subbouře v této době také způsobují nápadné zjasnění polární záře.
Vzhledem k tomu, že úhly těchto otřesů lze předpovědět už dvě hodiny před dopadem, by nám tyto informace mohly umožnit zavést ochranu elektrorozvodných sítí a další zranitelné infrastruktury v případech, kdy riziko bude největší.
Vědci naproti tomu nezjistili silnější korelaci mezi úhlem dopadu a dobou, za kterou dojde k samotnému „zásahu“ a vyvolání proudů.
First direct observations of interplanetary shock impact angle effects on actual geomagnetically induced currents: The case of the Finnish natural gas pipeline system, Frontiers in Astronomy and Space Sciences (2024). DOI: 10.3389/fspas.2024.1392697
Zdroj: Frontiers / Phys.org, přeloženo/zkráceno
Nemá být místo „otřes“ a „událost“ použit překlad „rázová vlna“? Takhle mi dost dlouho trvalo, než jsem pochopil, o co jde.
dekuji za upresneni/opravu, omlouvam se v tom clanku za (pripadne) nepresnosti/chyby, neni toto zrovna moje parketa, tak jsem se omezil na dost surovy preklad. nicmene zajimave mi to prislo, tak jsem si rikal, ze zahazovat vysledny text nebudu.