Sciencemag.cz
Doporučujeme
Rozsáhlá studie švédského Karolinska Institutet zjistila pozitivní korelaci mezi poruchou ADHD a demencí napříč generacemi. Výzkum ukazuje, že rodiče a prarodiče osob s ADHD byli vystaveni vyššímu riziku demence než rodiče dětí a vnoučat bez ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou).
Ze studie neplyne, zda ke vztahu mezi ADHD a demencí přispívají společné genetické vlohy a/nebo vlivy prostředí.
ADHD (attention-deficit/hyperactivity disorder) je neurovývojová porucha charakterizovaná nepozorností, impulzivitou a hyperaktivitou. Celosvětově postihuje odhadem až 3 % dospělých. Počet nových diagnóz ADHD se v posledních desetiletích dramaticky zvýšil (poznámka PH: pokud zrovna zde ovšem neexistuje „inflace diagnóz“, protože zejména u dětí jde o stav málem typický). Protože je ale tato diagnóza stále relativně nová, byl zatím proveden pouze omezený počet studií (navíc s málo účastníky) o vývoji demence u osob s ADHD, často s protichůdnými výsledky.
V nové studii chtěli vědci tento problém překonat tím, že zkoumali, do jaké míry byla demence diagnostikována u předků lidí s ADHD. Studie zkoumala více než dva miliony osob narozených ve Švédsku v letech 1980-2001, z nichž přibližně 3,2 % mělo diagnostikovanou poruchu ADHD. Pomocí národních registrů vědci propojili tyto osoby s více než pěti miliony biologických příbuzných, včetně rodičů, prarodičů a strýců a tet.
Výsledky ukazují, že rodiče osob s ADHD měli o 34 % vyšší riziko demence než rodiče osob bez ADHD. Riziko Alzheimerovy choroby, nejčastějšího typu demence, bylo u rodičů jedinců s ADHD o 55 % vyšší. Jedinci s ADHD měli častěji rodiče s brzkou než pozdní demencí.
Z jiného úhlu pohledu ale čísla zase tolik neznamenají. Absolutní riziko demence bylo totiž u skupiny rodičů celkově nízké; demence byla během sledovaného období diagnostikována pouze u 0,17 % rodičů (PH: v absolutních hodnotách tedy nárůst o 34 % neznamená plošné ohrožení, žádné „každý druhý rodič dítěte s ADHD…“ apod.).
U příbuzných druhého stupně osob s ADHD (prarodičů, strýců a tet – čtvrtina společných genů) vyšla korelace ještě nižší. Například prarodiče jedinců s ADHD měli o 10 % vyšší riziko demence ve srovnání s prarodiči jedinců bez ADHD.
„Lze si představit, že existují neobjevené genetické varianty, které přispívají k oběma znakům, nebo rizikové faktory prostředí v celé rodině, např. socioekonomický status, které mohou mít na tuto souvislost vliv,“ uvádí spoluautor studie Zheng Chang z Karolinska Institutet. „Dalším možným vysvětlením je, že ADHD zvyšuje riziko fyzických zdravotních potíží, což následně vede ke zvýšenému riziku demence.“ (Poznámka PH: Tj. prarodiče, rodiče atd. by měli ADHD často taky, akorát nediagnostikovanou.)
Le Zhang et al, Attention‐deficit/hyperactivity disorder and Alzheimer’s disease and any dementia: A multi‐generation cohort study in Sweden, Alzheimer’s & Dementia (2021). DOI: 10.1002/alz.12462
Zdroj: Karolinska Institutet / Phys.org
Poznámka PH: Zrovna zde lze přijít s obrovským množstvím výkladů. Demence nejspíš postihne každého, nezemře-li dříve na něco jiného. Diagnóza ADHD zase bude přednostní u lidí/dětí určitého typu (od nichž se požadují spíše duševní než fyzické výkony). Jinak to, že nějak narušený mozek bude náchylnější i k jiným způsobům narušení, se jeví jako celkem rozumná vstupní hypotéza, i když ne vždy se potvrdí (řekněme, že překvapivý byl spíše opačný výsledek studie?). Atd.
