Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vědci zkoumali prachové částice získané z povrchu 500 metrů dlouhého asteroidu Itokawa, které na Zem dopravila sonda Hayabusa 1 Japonské vesmírné agentury. Výsledně se podařilo získat informace o stabilitě (pevnosti) i stáří tohoto asteroidu. Z čehož lze zase odvodit, jak snadno bychom mohli podobné těleso zničit, kdyby nějaký takový objekt směřoval ke srážce se Zemí.
Závěry studie říkají, že alespoň konkrétně asteroid Itokawa byl šel rozbít jen velmi těžko. Těleso je téměř stejně staré jako samotná Sluneční soustava, přežije prakticky všechno.
„Na rozdíl od monolitických asteroidů není Itokawa jediným kusem horniny, ale patří do rodiny objektů poslepovaných ze suti, což znamená, že je celá tvořena kameny a prachem, přičemž téměř polovinu objemu tělesa tvoří prázdný prostor,“ uvádí hlavní autor studie Fred Jourdan z Curtin University. Monolitické asteroidy o velikosti Itokawy by podle výpočtů měly v pásu asteroidů přežívat pouze v řádu stovek tisíc let. Itokawa podle nové studie ovšem vznikla asi před 4,2 miliardami let v důsledku gigantické srážky, která rozbila původní větší (a monolitický) asteroid. Itokawa od té doby funguje jako polštář, který se při nárazu smrští a jinak deformuje. Asteroid je tak skoro nezničitelný. Což je poněkud překvapivé, protože podle jiného názoru měly být podobné slepence být naopak křehké a nestabilní.
K analýze tří prachových částic z Itokawy vědci použili difrakci zpětně odražených elektronů (electron backscattered diffraction, EBSD), což je metoda umožňující zjistit, zda hornina v minulosti prošla nějakým masivním nárazem. Určení stáří asteroidu bylo provedeno pomocí argonového datování.
To, že „suťové“ asteroidy jsou takto stabilní, navíc znamená, že jich v pásmu asteroidů bude nejspíš větší podíl, než jsme dosud předpokládali. A tudíž je větší i pravděpodobnost, že asteroid, který někdy zamíří k Zemi, bude patřit právě do této skupiny. Než se ho pokoušet zničit, bylo by zřejmě účinnější strategií vychýlit ho z kolizního kurzu, např. pomocí jaderného výbuchu. (Tedy alespoň pokud se úprava dráhy v časnější fázi neprovede jemnějšími prostředky.)
Jourdan, Fred, Rubble pile asteroids are forever, Proceedings of the National Academy of Sciences (2023). DOI: 10.1073/pnas.2214353120
Zdroj: Royal Astronomical Society / Phys.org
