Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jak již proběhlo médii, firma Colosal Bioscience představila už půlroční vlčata – nebo snad pravlčata, tedy jedince napodobující pravlka obrovského (Canis dirus, dire wolf), zřejmě největší psovitou šelmu všech dob; tedy převyšující hmotnost dnešních bílých polárních vlků v průměru tak o 20 kg, nikoliv řádově.
Colosal Bioscience si již získala pozornost myší s mamutí srstí. Můžeme se tedy těšit na zmrtvýchvstání nejen mamuta, ale třeba i vakovlka?
Na úrovni současné technologie lze asi odpovědět, že částečně. Myš s mamutí srstí byla prostě geneticky modifikovaná myš. Na rozdíl od (již vlastně dávných) experimentů typu světélkujících králíků byla ovšem genetická úprava provedena mnohem pokročilejší technikou CRISPR. V případě vlčích hrátek nyní zdaleka nešlo jen o vložení genů pro jednu vlastnost, ale o úpravu genomu na celkem 20 místech. Vědci prostě porovnali genom současného vlka obecného s pravlkem (zde použili DNA z 13 000 let starého zubu a 72 000 let staré lebky) a tam, kde se měly nejvíce lišit, provedli úpravy. V případě „mamutí myši“ došlo k editování genomu na 8 místech. Máme tedy nový rekord, nicméně řádový rozdíl to stále není.
Vezmeme-li vlčata (pojmenovaná Romulus, Remus a Khaleesi), z hlediska celkové genetické informace mají stále mnohem blíž k vlkovi obecnému než k pravlkovi. Klonována byla buňka vlka, nikoliv pravlka. Toho budou vlčata spíše vnějškově připomínat, snad bílou barvou srsti (to může mít ale i vlk obecný) nebo velikostí. Pokud bychom takto „oživili mamuta“, pořád půjde spíše o indického slona s mamutí srstí (mimochodem porovnávání genomu ukazuje, že indický slon má k mamutovi blíže než k slonovi africkému). Jiná věc by ovšem byla, kdyby se vyšlo přímo ze „zachovalé“ a dále použitelné buňky mamuta nebo pravlka, s genomem jako celkem.
Pak je tu ovšem ještě (minimálně) jedna zajímavá věc. Příslušný zárodek je třeba donosit. V tomto případě to zvládla fenka psa, ani nevyužili vlčici (obecnou). Povedlo by se to ale u zárodku vzniklého ze skutečné buňky mamuta (přes slona) nebo pravlka obrovského?
Podle nejnovějších srovnávání genomů zřejmě pravlk nebyl přímo příbuzný rodině vlk-pes-kojot (kam snad patří ještě i šakal zlatý), s předky dnešních vlků a psů se zřejmě nekřížil.
Celé to ale je opravdu fascinující. Každého asi zajímá, zda se „polopravlk/polovlk“ bude v zajetí chovat jako běžný vlk. (Jak by se choval pravlk, to pochopitelně nevíme, zde nemáme s čím srovnávat.) Kdyby nám šlo ovšem jen o dosažení určitého vzhledu, toho by se asi dalo docílit i jinak. Takové psí plemeno jako tamaskan vypadá jako vlk nebo wolfdog, ale vlčí geny v sobě nemá (tedy přímo nově dodané) a chová se jako pes. Pak ovšem máme slavný protipříklad Beljajevových sibiřských lišek, které byly šlechtěny na psí chování (ve smyslu „lidumilné“), následkem čehož začaly psy také připomínat fyzicky…
Když už zcela popustíme uzdu fantazii, pravlka by bylo možné i zkombinovat se psem (nebo zkřížit, pokud by to šlo) a vytvořit pravlčáka – po vzoru vlčáka československého nebo Saarloosova. Je-li bílý, snad by se jako pes hodil bílý švýcarský ovčák (což je vlastně varianta německého ovčáka, který převládá u wolfdogů výše zmíněných).
Jsou to především demonstrace možností současných technologií. Vedle myšlenky na znovuoživování druhů je CRISPR samozřejmě klíčovou technikou v medicíně i biotechnologiích, zemědělství atd. A i když zatím nejde o oživení pravlka, Romulues a Remus před sebou mohou mít celkem dlouhý (v zajetí oproti přírodě) a spokojený život; ačkoliv stejně jistě někdo bude mít proti takto pojatému projektu tzv. etické námitky. Nakonec půjde o mediální hvězdy, mají prý servis 10 lidí na plný úvazek a jejich „rezervace“ (8 km čtverečních) má příslušné certifikáty. Zajímalo by mě, zda budou (nebo zatím byli) nějak vychovávání ke kontaktu s člověkem…
Viz také:
Osel.cz: Colossal Bioscience vyrobili „zpravlkovatělé“ vlky
Is the dire wolf back from extinction – or is it just a gimmick?
Sciencemag: Pravlk obrovský se s běžnými vlky nekřížil
