Sciencemag.cz
Doporučujeme
Dánský astronom, astrolog a alchymista Tycho Brahe, který se narodil 14. prosince 1546, byl za svého života považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy. Brahe při práci kladl důraz na přesná systematická pozorování nebeských těles, pro která také zkonstruoval řadu přístrojů, včetně vlastní měřicí stupnice. Jeho pozorování byla překonána až desítky let po vynalezení dalekohledu.
Brahe také vytvořil vlastní teorii o stavbě sluneční soustavy, v níž sice využil Koperníkova objevu, že planety obíhají kolem Slunce, ale Zemi nechal nepohyblivou uprostřed vesmíru. U Braha tedy vše obíhalo kolem Země jednou za hvězdný den, Slunce navíc kolem Země jednou za rok a planety obíhaly kolem Slunce podle svých drah. K tomu Braha přivedlo hledání odrazu ročního oběhu Země ve zdánlivém posouvání hvězd na obloze, takzvané roční paralaxy.
Vlastním jménem Tyge Ottesen Brahe pocházel ze starého šlechtického rodu v Knudstrupu. Kolem jeho smrti kolují legendy. Podle jedné z nich mu praskl močový měchýř, když se při hostině z úcty k císaři neodvážil odejít na toaletu. Podle jiné zase nechtěl přerušit pozorování zatmění Slunce (v té době ale žádné zajímavé nebylo). Podle historických pramenů Brahe onemocněl po bujaré hostině u Petra Voka z Rožmberka a zemřel zřejmě na selhání ledvin.
Astronom je pohřben v Praze v Týnském chrámu. Novodobá zkoumání jeho vlasů a vousů zjistila velké koncentrace rtuti. Objevily se teorie, že Brahe mohl být zavražděn, a to dokonce na pokyn dánského krále Kristiána IV., u něhož byl v nemilosti. V listopadu 2010 byly ostatky Braha vyzvednuty a zkoumány, v odebraných vzorcích skutečně byla zjištěna rtuť, ale ne v koncentracích, které mohly ohrozit astronomův život. Přesná příčina smrti slavného vědce tak dál zůstává tajemstvím.
