Pixabay License. Volné pro komerční užití

Proč divočáci vytahují sazenice stromků?

Divočák nerozlišuje mezi dřevinami. Stromy jednoduše vytáhne bez jakýchkoli stop poškození kořenového systému.

Populace divočáků ve střední Evropě dlouhodobě rostou a s tím i škody na plodinách a lesích, kde poškozují čerstvě vysazené sazenice stromů. Kromě toho, že tyto škody mají významný ekonomický dopad, zhoršují i vyhlídky na úspěšnou obnovu lesních porostů. Divočáci sazenice vytahují nejčastěji během prvních čtyř týdnů po výsadbě. Přitom vůbec neřeší, o jaký druh dřeviny jde, zjistili vědci Mendelovy univerzity v Brně, kteří se nyní snaží najít vhodný způsob ochrany.

Vědci získali data z rozsáhlého dotazníkového šetření mezi vlastníky lesů, vlastního průzkumu rozsahu škod v modelových oblastech a experimentů v lokalitách s velkou populací prasat. „Poškození výsadby je rozšířeným jevem a v silně postižených lokalitách může dojít k poškození až 80 % vysazených stromů,“ říká Jiří Kamler z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Divočák podle něj nerozlišuje mezi sazenicemi nebo dřevinami. Stromy jednoduše vytáhne bez jakýchkoli stop poškození kořenového systému. Vědci přitom tápou, proč se tak vůbec děje. Jednou z možností je prostá zvědavost kanců, kteří mají jinak dostatek potraviny a patří mezi velice chytré a učenlivé tvory. Zatím odborníci ví, že preference divokých prasat není ovlivněna složením substrátu sazenic. Sazenice byly poškozeny nejčastěji během 4 týdnů po výsadbě; po tomto období riziko poškození značně kleslo.

„Na základě získaných údajů jsme odhadli, že škody způsobené divokými prasaty na sazenicích dřevin v roce 2019 v celé České republice dosáhly desítek milionů korun,“ uvedl Kamler. Řešením je vedle pokračující redukce populace divokých prasat také monitorování a ochrana čerstvě založených kultur po dobu nejméně čtyř týdnů po výsadbě.

Vědci se snaží najít také prostředky, které by divoká prasata odpuzovaly. Zkoušeli už přírodní přípravky na bázi paprik, pepře nebo hřebíčku, který byl poměrně nadějný, ale drahý. Nyní je ve vývoji jiná levná a účinná látka, která má na divoká prasata repelentní účinky. „Zatím ji ale vzhledem k jednáním s případnými výrobci nemůžeme zveřejnit,“ dodal vědec.

Celý problém je podle něj o to zásadnějších, že velké lesnické firmy jsou ve fázi vysazování nových stromků po poslední kůrovcové kalamitě. Jen Mendelova univerzita v Brně jich loni ve svých lesích vysadila asi milion. Oproti ostatním vlastníkům lesů přitom byly její lesy postiženy jen minimálně, protože jejich druhová skladba je pestřejší.

Znovu vyrobí parfémy používané za časů Kleopatry

Jak lidé ve starověku získávali, kombinovali a uchovávali rostlinné esence? A jaké vůně z nich …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close