Huey Tzompantli. Obrázek: Juan Carlos Fonseca Mata, zdroj: Wikipedia, licence CC BY-SA 4.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/

Proč je na aztécké zdi tolik lebek ženských?

V roce 2015 byl na místě někdejší aztécké metropole Tenochtitlanu (dnes lokalita Templo Mayor v Mexico City) zahájen archeologický výzkum tzv. Huey Tzompantli. Slovo tzompantli označuje aztécké stěny lebek, kde byly vystavovány hlavy lidských obětí navlečené na tyče (apod.). Podobné struktury budovaly i jiné kultury předkolumbovského Mexika než jen Aztékové, Toltékové, Mayové a další. U Aztéků ovšem tento zvyk dosáhl opravdu masových rozměrů, s uváděnými desítkami tisíc hlav najednou takto umístěných v Tenochtitlanu. Někdy se i uvádí, že zatímco hlavy byly vystaveny, těla posloužila za potravu, alespoň zčásti. Což se zase jindy dokonce spojuje se stravou Aztéků, s nedostatkem živočišných produktů a proteinů (Aztékové jedli skutečně i jakousi pastu z muších vajíček, nouzi v tomto ohledu měli).
Nicméně zpět k vlastnímu nálezu. V případě Huey Tzompantli se nyní odkryla ani ne tak „dočasná galerie“, ale stavba; lebky jsou trvalou součástí zdiva příslušné věže. Také je jich více, než se dchovalo v jiných dosud známých tzompantli, pro novou studii jich bylo prozkoumáno 655. A co je zvláštní, ukázalo se, že mezi nimi je nezvykle velký podíl hlav ženských – 38 % (a 2 % připadá na děti).
Hlavy v Huey Tzompantli patřily lidským obětem, což byli v době Aztéků především zajatí nepřátelští bojovníci. Vysoký podíl žen je tedy nečekaný – bojovaly snad na straně nějakého Aztéky poraženého národa ve větší míře také ženy? Objevilo se i několik dalších výkladů, mohlo jít prý o ženy, které porodily mrtvé dítě, což alespoň uvádí Markus Milligan na HeritageDaily. (Poznámka: to by bylo jako „za trest“? Jenže ono je to celé ještě složitější, Aztékové brali oběť jako poctu, zmiňuje se, že proto dokonce docházelo i k odmítnutí nabízené „milosti“…).
Archeolog Raúl Barrera Rodríguez nyní tvrdí, že Huey Tzompantli byla primárně chrámem aztéckého národního/nejvyššího boha (války) Huitzilopochtlimu. Celý rituál měl pravděpodobně známou podobu – vyříznutí srdce za živa (to pak bylo spáleno) a shození těla ze schodů. A vyšší podíl žen snad souvisí s tím, že Huitzilopochtli hned po svém narození zabil svou sestru Coyolxauhqui. Takže by šlo o rituální opakování příslušného mýtu, alespoň dle nové teorie.
Huey Tzompantli byla postavena během vlády aztéckého krále Ahuitzotla (1486–1502), za nějž si Aztékové mj. podrobili Mixtéky a Zapotéky.

Zdroj: INAH, HeritageDaily a další

Asteroid, který vyhubil dinosaury, mohl současně odstartovat zemědělství mravenců

Nejenom konec (neptačích) dinosaurů a uvolnění cesty savcům, ale také řadu dalších dopadů měl dopad …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *