Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vyjma Jihoafrické republiky (a možná středomořské Afriky) se epidemie koronaviru Africe zatím téměř vyhnula, a to jak z hlediska počtu infikovaných, tak i zemřelých. Taková jsou alespoň reportovaná čísla, jak si je však vysvětlit? Každopádně potřebujeme nějaká další data.
Britští a keňští vědci provedli analýzu krve, kterou v dubnu až červnu letos poskytli dobrovolní dárci v Keni. Jaký z toho byl podíl vzorků s obsahem protilátek proti COVID-19, které odpovídají setkání s infekcí? Výsledek zní 4,3 %. Přibližně stejná část populace se ve stejné době s infekcí setkala ve Španělsku, ovšem to v uvedeném období mělo 28 000 mrtvých, Keňa hlásila 431. (Poznámka PH: Keňa má navíc asi o 10 % víc obyvatel než Španělsko, to už ale v číslech prakticky nehraje roli).
Co z těchto čísel vyvodit? Autoři studie uvádějí jako nejpravděpodobnější vysvětlení, že v Africe je mnohem nižší průměrný věk, tedy i mnohem méně starých lidí. Od toho se odvíjí množství lidí, kteří infekci vůbec nezaznamenají, tak i nízký počet mrtvých. Jako druhý možný výklad se nabízí, že dárci krve nejsou typickým vzorkem keňské populace a v ní by celkově přítomnost protilátek byla nižší (příklad: krev darují spíše ti vzdělanější, ve městech, pracující spíše v kancelářích než pod širým nebem – takže ti náchylnější…). Třetí výklad, v Keni je vůči infekci vyšší odolnost, daná např. i geneticky.
Sophie Uyoga et al. Seroprevalence of anti–SARS-CoV-2 IgG antibodies in Kenyan blood donors, Science (2020). DOI: 10.1126/science.abe1916
Zdroj: MedicalXpress.com
Poznámky PH:
Samozřejmě, jak uvádějí i jiné studie, něco lze přičíst na vrub i tomu, že jak množství infikovaných, tak ani mrtvých na COVID-19, je v Africe podhodnocené kvůli neúplným datům.
Částečně může hrát roli vyšší průměrná teplota (nejenže nevyhovuje samotnému viru, ale plus více Slunce zase souvisí s hladinou vitamínu D a ten s odolností vůči koronaviru). Zčásti nižší hustota obyvatelstva, menší podíl kancelářské práce (ovšem třeba slumy afrických velkoměst jsou přelidněné).
Zčásti to může být důsledek faktorů životního stylu – viz zhoršený průběh při civilizačních poruchách typu diabetes, obezity apod. Zčásti důsledek genetiky, zejména předcházející selekce na odolnosti k jiným chorobám. V diskusi u původního zdroje někdo podotkl, že nízký dopad COVID-19 se překrývá s malarickými oblastmi (PH: pokud to tak je, proč?).
Všechny tyto vlivy by alespoň v principu ale mělo jít odlišit: v Africe není všude stejně horko, obyvatelstvo má velmi různorodý genetický původ (takoví Etiopané budou mít geneticky blíže k obyvatelům Blízkého východu než ke Khoisanům–Křovákům; a co spíše austronéský Madagaskar?) a selekce na malárii také neprobíhala všude, nebo alespoň ne všude ve stejné míře. Všechny africké země nejsou stejně chudé, různá je úroveň zdravotnických systémů z hlediska toho, nakolik můžeme nízká data z různých zemí pokládat za úplná. Vliv věku na úmrtnost je nezpochybnitelný, ale i průměrný věk se v různých afrických zemích bude lišit. Dostupná data by se dala zkusit se všemi těmito faktory dávat do korelace. Něco bude prostě náhoda (respektive na příčinu jevu nepřijdeme), něco důsledek přijatých politik a něco důsledek ještě jiných speciálních vlivů (viz i rozdíly mezi jednotlivými evropskými zeměmi, které jsou si jinak relativně podobné). Ale roztříštěnost příčin by neměla bránit zjistit nějaké pořadí jejich významu.
