Charon, měsíc Pluta. Kredit: NASA / Johns Hopkins APL / SwRI

Proč má Charon na pólu červenou čepičku?

Charon, měsíc Pluta, se vyznačuje zajímavou červenou čepičkou na severním pólu. Vědci ze Southwest Research Institute zkombinovali data z mise NASA New Horizons s novými laboratorními experimenty a modelováním, čímž se pokusili určit jak složení čepičky, tak i mechanismus jejího vzniku.
Od objevu čepičky v roce 2015 se předpokládalo, že půjde o něco na způsob tholinů. Tholiny jsou organické látky dost proměnlivé struktury, které vznikají z reakcí dusíku a/nebo metanu s ultrafialovým světlem (nebo jiným zdrojem energie). Zde by mělo jít o ultrafialové záření typu Lyman-alpha, tedy rozptýlené molekulami meziplanetárního vodíku. Původním zdrojem metanu je podle tohoto pohledu Pluto, metan odtud uniká a produkty jeho dalších reakcí zachytí gravitace Charonu. Na jeho pólech pak během místní zimy i velmi jednoduché sloučeniny zmrznou.
O tholinech viz také: Atmosféra Titanu nás může poučit i o dávné Zemi

Atmosféra Titanu nás může poučit i o dávné Zemi

Podle nové studie vzniká čepička interakcemi mezi pevným povrchem a atmosférou. V řídké atmosféře Charonu dochází k prudkým sezónním nárůstům teploty, metan z atmosféry ale současně kondenzuje a záření ho rozkládá. Vědci zkusili napodobit podmínky na zimní polokouli Charonu a zkoumali složení i barvu vznikajících uhlovodíků. Výsledkem je, že v polárních oblastech vedou reakce především ke vzniku ethanu, ten je ovšem bezbarvý a k červené barvě tedy nijak nepřispívá. Za zbarvení budou zřejmě tedy odpovědné nějaké složitější sloučeniny.
„Ethan je méně těkavý než methan a zůstává přimrzlý k povrchu Charonu i dlouho po příchodu „jara“. Působením slunečního větru se ethan může přeměnit na trvalé načervenalé povrchové usazeniny,“ uvádí spoluautor studie Ujjwal Raut ze SwRI. Svou roli zde může hrát i sluneční vítr.

Kredit: NASA / Johns Hopkins APL / SwRI
https://scx2.b-cdn.net/gfx/news/hires/2022/swri-scientists-identi.jpg

Ben Teolis et al, Extreme Exospheric Dynamics at Charon: Implications for the Red Spot, Geophysical Research Letters (2022). DOI: 10.1029/2021GL097580
Ujjwal Raut et al, Charon’s refractory factory, Science Advances (2022). DOI: 10.1126/sciadv.abq5701
Zdroj: Southwest Research Institute / Phys.org

Jak vylepšit tepelné štíty?

Tepelný štít je součást kosmické lodi, družice či sondy, která má obránit lidi či náklad …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close