Sciencemag.cz
Doporučujeme
Schopnost psů porozumět lidskému jazyku je určitě nějak limitovaná – v řadě ohledů. Nový výzkum se zaměřuje nikoliv na chápání jako takové, ale čistě na schopnost rozlišit od sebe různé zvuky. Na maďarské Eötvös Loránd University, což je, dalo by se říct, kynologická velmoc, nyní uvádějí, že pokusní psi měli problém zvládnout rozdíl mezi slovy typu dig a dog. Nebo sit a sut.
V laboratoři vědci odečítali psům EEG při pouštění slov jejich pána – ze záznamu, aby nedocházelo k dalšímu neverbálnímu působení. Ukázalo se, že už 200 ms od začátku slova dokáží psi rozlišit, co je známé slovo a co neznámý (nesmyslný) zvuk. Podobně funguje i mozek lidí, a to včetně reakčních časů. Mozek psů však nedokázal rozlišit mezi slovy, které se od sebe liší jedinou hláskou (přesněji řečeno fonémem), což děti zvládají mezi 14 a 20 měsíci – a na tomto základě si pak mohou osvojit rozsáhlejší slovní zásobu.
Zde vzniká např. následující zajímavá otázka: To, že se většina psů naučí jen omezený počet povelů, bude primárně otázka motivace, inteligence apod. Border kolie Chaser a Rico zvládly rozlišovat slov tisíce. Nakolik se jednotlivá slova, která pro ně označovala různé předměty (slovní zásoba obou psů měla nejčastěji podobu pokynů Přines X), od sebe lišila? Možná pak dál nelze jít i vzhledem k citlivosti psího sluchu?
Nicméně zpět k experimentu tak, jak je popsán. Zda je limitem sluch, inteligence nebo třeba pozornosti (v podmínkách pokusu bez fyzické přítomnosti pána např. soustředění prostě psům nestálo za námahu), to musí ještě rozhodnout další pokusy. Mohli bychom třeba cíleně učit psy podobné povely s různými významy.
A ještě jedna věc. V tiskové zprávě vydané ke studii se mluví o fonémech, nicméně uváděné příklady se týkají samohlásek (žádné sit vs. bit). Proto je takto zvolen i titulek. Konrad Lorenz naproti tomu zmiňuje případ, kdy psi Haris a Paris svá jména rozlišovat dokázali (pán je oslovoval přitom z jiné místnosti, tj. to, ke komu mluví, nemohli ani tehdy poznat podle gesta nebo pohledu). V článku o následných výzkumech se ovšem navíc uvádí, že psi zvládli i rozlišování samohlásek, informace z těchto zdrojů tedy stejně nelze skloubit tak, aby platilo vše současně.
Viz také: Psi dokáží slova rozlišovat přesně, jak jinak
Event-related potentials reveal limited readiness to access phonetic details during word processing in dogs, Royal Society Open Science (2020). royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsos.200851
Zdroj: Eötvös Loránd University / Phys.org a další
Poznámka PH: Z hlediska naší komunikace se psy z toho asi žádný zásadnější limit nevyplývá…
Moje Žofie měla mnohem lepší odezvu na zavolání jen ze samých samohlásek -óié! A ještě jí to rozblblo.