Původ Maďarů je na jižním Uralu

Doporučujeme

Nenápadná mutace může narušovat vývoj krve

15. 12. 2025

Tetování může dlouhodobě ovlivňovat imunitní systém

12. 12. 2025

Jak se buňky brání poškození DNA alkoholem

12. 12. 2025

Část těchto komunit přežívala ještě ve 13. století v oblasti dolního toku řeky Kamy.

Mezinárodní tým vědců z Ostravské univerzity, Harvardu,Eötvös Loránd University a dalších institucí objasnil genetický původ Maďarů. V prestižním vědeckém časopise Cell publikoval průlomovou studii, která potvrzuje, že jejich předci pocházeli z oblasti jižního Uralu na území dnešního Ruska. Své závěry opírají o analýzu starověké DNA.
Vědce napříč kontinenty spojila před časem otázka původu dnešních Maďarů. Tým pod vedením Eötvös Loránd University analyzoval DNA více než 130 lidí, kteří žili v časovém období téměř tří tisíc let – od doby bronzové až po středověk. Analýzy DNA probíhaly v Budapešti, Vídni, Ostravě a Bostonu a na výzkumu se podílel i věhlasný genetik David Reich z Harvardovy univerzity. Společně se jim povedlo vytvořit jednu z nejkomplexnějších genetických map východní Evropy a Eurasie v dějinách.
K analýze vzorků využili vědci moderní genetickou metodu, která sleduje takzvané dlouhé sdílené úseky DNA (odborně IBD segmenty), tedy části genetické informace děděné beze změn po společných předcích. Tyto pomyslné „genetické otisky“ fungují jako rodinné dědictví, které může přetrvat desítky generací. Vědci zároveň vytvořili genetickou síť příbuzenských vztahů, která propojila více než tisíc dávných jedinců napříč Eurasii.
„Zjistili jsme, že lidé, kteří žili před více než tisíci lety v oblasti Karpatské kotliny, sdíleli výrazně více těchto úseků DNA s populací karajakupovské kultury z jižního Uralu než s jakoukoli jinou populací Eurasie. Je to, jako bychom po tisíciletích našli staré rodinné album, kde vedle Maďarů z 10. století sedí jejich příbuzní z oblasti Uralu. Na základě těchto genetických vazeb vidíme, že migrace proběhla velmi rychle – pravděpodobně během několika generací,“ říká za tým jeden z hlavních autorů studie, doktor Leonid Vyazov z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (KBE PřF OU).
Historické prameny i genetické náznaky ukazují, že před příchodem do Karpatské kotliny pobývali Maďaři krátce v oblasti zvané Etelköz, kde se mohli geneticky i kulturně promíchat s dalšími skupinami. Vědcům se v rámci studie v prestižním časopise Cell navíc podařilo potvrdit předpoklad jazykovědců, kteří dlouhodobě poukazovali na uralský původ maďarštiny.
„V rukou teď máme genetické důkazy, které tuto hypotézu jednoznačně potvrzují. Náš objev zároveň ukazuje, jak úzce spolu souvisejí genetika, archeologie a jazykověda. Právě tyto tři disciplíny společně dokážou vyprávět příběh o pohybu a proměně celých národů. Bez nadsázky lze říci, že jde o zásadní krok ve zkoumání raně středověkých dějin střední Evropy,“ doplňuje další člen týmu, dr. Pavel Flegontov z KBE PřF OU.
Ve své studii vědci rovněž prokázali genetickou kontinuitu v oblasti jižního Uralu od doby železné až po středověk. Ukázalo se, že již zmíněná karajakupovská kultura tvořila stabilní populační jádro, z něhož vycházeli nejen předkové Maďarů, ale i další eurasijské skupiny. Tuto genetickou složku vědci označili jako takzvanou Karayakupovo-type ancestry. Poprvé se objevuje přibližně v 6. století n. l. a později tvoří základ genetického profilu maďarských dobyvatelů. V oblasti Uralu pak vědci nenalezli žádné stopy genetického vlivu Hunů, čímž vyvrátili dřívější hypotézy o jejich genetickém propojení s Maďary.
Sdílené úseky DNA navíc naznačují, že část těchto komunit přežívala ještě ve 13. století v oblasti dolního toku řeky Kamy, známé ve středověkých pramenech jako Magna Hungaria, tedy „Velké Maďarsko“.
„Díky genetice dnes víme s jistotou, že legendární Magna Hungaria nebyla jen kronikářskou zmínkou, ale skutečným místem, kde žili potomci původních Maďarů,“ uzavírá Flegontov.
Studie podtrhuje význam mezinárodní a mezioborové spolupráce při odhalování lidské prehistorie a je jedním z výstupů projektu Life Environment Research Center Ostrava (LERCO) podpořeného Evropskou unií.

Gyuris, B., Flegontov, P., Vyazov, L., et al. (2025). Long shared haplotypes identify the southern Urals as a primary source for the 10th‑century Hungarians. Cell, Volume 186, Issue 22, 4070–4086.e25. https://www.cell.com/cell/fulltext/S0092-8674(25)01033-5

tisková zpráva Ostravské univerzity