Archiv článků: dna

Supernova: svítící enzym z DNA

Dříve se soudilo, že molekula DNA funguje především jako nosič genetické informace, ovšem nyní již víme, že DNA může také katalyzovat chemické reakce a fungovat jako enzym. Ačkoli v přírodě DNA enzymy (tzv. deoxyribozymy) identifikovány dosud nebyly, v laboratoři je možné takové molekuly DNA s pomocí umělé evoluce připravit. Skupina Edwarda Curtise z Ústavu …

více »

Nanostruktury DNA jako nové nosiče pro subcelulární cílení

Při vystavení DNA nanostruktur biologickým kapalinám dojde k jejich pokrytí proteinovým obalem. Cílené doručování léčiv je předmětem zájmu vědců z celého světa. K této problematice nyní výrazně přispěli i vědci z Laboratoře biofyziky pod vedením Olega Lunova. Ti se zabývali biologickými vlastnostmi a účinností transportu látek do buněk s pomocí …

více »

Ještě víc než lamarckismus: Háďátka si předávají informace o nebezpečných bakteriích

Červ háďátko obecné (Caenorhabditis elegans) dokáže kolegovi předat obsah své paměti, který bude navíc dědičný, v určitém ohledu zacházíme ještě dál než Lamarck. Červi samozřejmě nemluví a vše to funguje pouze pro jeden konkrétní případ. Hlístice C. elegans se ve svém prostředí pravidelně setkává s bakterií P. Aeruginosa. Ta sice …

více »

Jak snadno a rychle objevit DNA s novými funkcemi

DNA je nositelem genetické informace v živých organismech. Díky svým chemickým vlastnostem mohou ale molekuly DNA plnit i jiné funkce, např. chovat se jako enzymy a uskutečňovat jednoduché chemické reakce. Edward Curtis, který se se svou skupinou při ÚOCHB zaměřuje na hledání právě takových užitečných molekul DNA, nyní přišel s elegantní metodou, …

více »

Nová metoda značení DNA bází pro sekvenování

Podařilo se navrhnout a syntetizovat umělé nukleotidy, na nichž jsou přivěšeny speciální redoxní značky, které lze oxidovat na zlaté nebo uhlíkové elektrodě. Mezinárodní vědecký tým vedený Michalem Hockem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Univerzity Karlovy a Ciarou K. O’Sullivan ze španělské University Rovira i Virgili vyvinul novou …

více »

Olomoučtí vědci se podíleli na rozluštění genomu žita

Důležité geny rezistence žita lze přenést do pšenice, a zvýšit tak její odolnost. Po čtyřech letech bádání vědci rozluštili genetickou informaci žita. Objev poslouží expertům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy žita s lepšími vlastnostmi. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop …

více »

Kde se vzaly RNA viry

Viry chřipky, koronaviry, většina hepatitid, obrna, encefalitida, vzteklina, řada nádorových virů… to všechno jsou RNA viry. Máme důvod se domnívat, RNA viry obecně nás ohrožují víc než viry ze skupiny DNA? Těžko říct, mezi DNA viry spadá totiž třeba zase původce pravých neštovic. Navíc celá taxonomie virů je velmi nejednoznačná. …

více »

K čemu je DNA složená do kvádrů

Pod pojmem DNA si asi většina lidí v první řadě představí dvoušroubovici, nejznámější strukturu, kterou DNA zaujímá. Kromě dvoušroubovice však existují i jiné alternativní struktury DNA, které hrají důležitou roli v biologii buňky. Jednou z takových struktur jsou guaninové kvadruplexy, zkráceně G-kvadruplexy, které se vytvářejí v oblastech DNA bohatých na …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close