Archiv článků: dna

Rozsvěcující se nukleosid pro přímou vizualizaci syntézy DNA

V molekulární a buněčné biologii, stejně jako v medicínské diagnostice, se často využívá fluorescenčního značení biomolekul. Jednou z molekul, které je možno takto značit, je i DNA. Skupina vědců pod vedením Michala Hocka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinula novou fluorescenční sondu právě pro DNA v podobě …

více »

Sekvence DNA neřídí jen evoluce, ale i entropie

Chargaffovo pravidlo tvrdí, že na 1 vláknu DNA je počet adeninů téměř stejný jako thyminů a počet cytosinů téměř stejný jako guaninů (nesouvisí s komplementaritou, jde o jeden řetězec). Obecněji to už neplatí, purinových a pyrimidinových bází může být a běžně také je různý počet (na jednom vláknu DNA, a …

více »

Strojové učení pro vyhledávání v genomu

Genomické oblasti, které kódují malé molekuly RNA, vykazují charakteristické vzorce v jejich sekvenci, sekundární struktuře a evoluční konzervaci. Tým bioinformatiků z vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity, vedený Panagiotisem Alexiou, nedávno vytvořil nový analytický nástroj pro biomedicínský výzkum s názvem MuStARD. Nástroj využívá moderních metod strojového učení, a to konkrétně populární …

více »

Buňky si značkují opravená místa DNA

Chromatinové jizvy jsou pro buňky patogenní a mohou následně způsobovat jejich smrt. Tým vědců z Ústavu molekulární genetiky AV ČR pod vedením Hany Hanzlíkové objevil způsob, jak v buňkách označit a sledovat místa, kde byla poškozena a následně opravena molekula DNA, tzn. zaznamenat paměť buněčných oprav. Výsledky publikované tento týden v prestižním časopise …

více »

DNA inspirovala nanoskládačky z magnetů

Nadějným přístupem k nanotechnologiím bylo už řadu let vytváření přesně definovaných struktur pomocí DNA. Ta se kvůli párování komplementárních bází může skládat nejen do dvojšroubovice, ale i do podoby nejrůznějších mnohoúhelníků, kostek a podobných tvarů. Navíc dokáže tímto způsobem k sobě přitáhnout i další navázané atomy/molekuly. Výsledkem jsou pak i …

více »

Bakterie dokážou ve svých buňkách zabránit katastrofickým srážkám v DNA

Enzym RNáza J1 dokáže rozpoznat, dostihnout a efektivně uvolnit zastavenou RNA polymerázu z DNA. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR objevili nový mechanismus, jak dokáže buňka odstraňovat nefunkční komplexy, které vzniknou při přepisu genetické informace. Tým vedený Liborem Krásným z Laboratoře mikrobiální genetiky a genové exprese se tomto výzkumu věnoval osm let. …

více »

Redoxní značení DNA

Požadavky na oxidovatelné značky splňuje ferrocen (molekulárním „hamburger“ z kationtu železa a organických aniontů) a jeho deriváty. Týmu vědců ze skupin prof. Michala Hocka z ÚOCHB, doc. Miroslava Fojty z Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně a Prof. Ciary O’Sullivan ze španělské Universitat Rovira i Vigili se podařilo připravit redoxní …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close