Takhle nějak mohlo vypadat „zvíře“ Quaestio simpsonorum (umělecká představa). Credit: Walker Weyland

Quaestio simpsonorum, nová hvězda fauny ediakara

Ediakarská fauna, jedno z nejstarších společenství mnohobuněčných makroskopických organismů, je slavná a dobře prozkoumaná. I přesto o ní ale zase tak moc nevíme. Tehdejší organismy se moc těm dnešním nepodobají. Sice se spekuluje, že ten či onen ediakarský organismus by mohl patřit k houbovcům, ten zase k žahavcům (a ano, tyto skupiny by v té době podle fylogenetických dat už měly existovat), ale jde právě jen o spekulace. Obvykle se spíše předpokládá, že ediakaraská fauna vymřela a život v kambriu na ni (příliš) nenavázal.
Nově popsaný (a také teprve nedávno „vykopaný“) živočich Quaestio simpsonorum z ediakary má být ovšem unikátní tím, že jde opravdu o „zvíře“ – v tom smyslu, že patří mezi dvoustranně souměrné, bilaterální (někdy se za „zvířata“ v pravém slova smyslu označují jen dvoustranně souměrní živočichové). U jiných ediakarských tvorů dvoustranná symetrie chybí (viz výše, do jakých dnešních skupin bývají řazeni) nebo je sporná (i když v uměleckých zobrazení ji někdy najdeme).
Scott Evans z Florida State University a další paleontologové nyní v australských fosiliích (fauna se jmenuje podle národního parku Nilpena Ediacara ve státě Jižní Austrálie) identifikoval raného mořského živočicha z doby před přibližně 555 miliony let.
Quaestio simpsonorum je o něco menší než lidská dlaň a uprostřed těla má tvar otazníku, který rozlišuje levou a pravou stranu – viz obrázek. „Neexistují jiné fosilie z této doby, které by tak definitivně prokázaly tento typ organizace. Je to obzvlášť zajímavé, protože se zároveň jedná o jednoho z prvních živočichů, který byl schopen samostatného pohybu,“ uvádí Scott Evans. Nejspíš se pohyboval po mořském dně a přitom nasával řasy, bakterie a další mikroskopické organismy (poznámka: asi bychom ho ještě neoznačili vysloveně za predátora, to pro ediacaru nepředpokládáme). A také jejich produkty. Soubor mikrobů tehdy vytvořil na mořském dně organickou „rohožku“, vrstvu slizu naplněnou živinami, která vytvořila zvláštní strukturu zachovanou ve fosiliích. Vědci v této struktuře zkamenělé rohože objevili zřetelné otisky Quaestia spolu s důkazy o jeho stopách – ty právě ukazují, že šlo o pohyblivý organismus. Jinak se o většině tehdejších organismů předpokládá, že byly přisedlé.

Scott D. Evans et al, A new motile animal with implications for the evolution of axial polarity from the Ediacaran of South Australia, Evolution & Development (2024). DOI: 10.1111/ede.12491
Zdroj: Florida State University / Phys.org

Exoplaneta WASP-69b má ocas podobný kometě

Exoplaneta velikosti Jupiteru WASP-69b ve vzdálenosti 163 světelných let od Země nabízí astrofyzikům pohled do …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *