V místě zaniklé římské kolonie Castrum Novum ze 3. stol. př. Kr. ve středním Laziu objevili badatelé část veřejných lázní.
Členové katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni se v první polovině června zúčastnili zahraničních expedic. Stopy římského osídlení zkoumala expedice nazvaná Archeologie vývoje a proměn přímořské krajiny v oblasti Santa Marinella (Lazio, Itálie). Vazbami centrální Asie na byzantskou, perskou a římskou říši se zabývala archeologická expedice Kyrgyzstán 2018 – Brána mezi Východem a Západem. Na obou expedicích se podíleli i studenti Fakulty filozofické ZČU.
V prvních dvou červnových týdnech (1. – 14. 6.) 2018 se členové katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU zúčastnili archeologického výzkumu zaniklé římské kolonie Castrum Novum, která se nachází na katastru města Santa Marinella ve středním Laziu. Výzkum, na němž se podílelo také Muzeum moře a starověké námořní plavby v Santa Seveře (Museo del mare e della navigazione antica) a archeologové z organizace Gruppo archeologico del teritorio Cerite (GATC), byl zaměřen především na studium vnitřního členění města. Badatelé během něj odhalili část veřejných lázní.
„Počátky města Castrum Novum jsou spojovány s výstavbou cesty Via Aurelia. Římská kolonie vznikla ve 3. století před Kristem na původní etruské zástavbě, existující od 5. století před naším letopočtem. V současnosti se nachází na 64. kilometru římské komunikace, na katastru obce Santa Marinella ve středním Laziu,” popisuje lokalitu členka týmu archeologů Klára Preusz. Dodává, že systematický archeologický výzkum římské kolonie Castrum Novum byl zahájen už v roce 2014, a to z iniciativy Městského muzea ve městě Santa Severa a francouzských univerzit v Lille a Amiens. Zaniklému městu byla podle ní v minulosti věnována pozornost častokrát. První nálezy z vykopávek pochází už z 18. století a tvoří součást sbírek Vatikánských muzeí.
„Půdorys zaniklého města Castrum Novum lze rekonstruovat na základě nálezu reliktů městské hradby. Detailní vnitřní členění je však předmětem současného archeologického bádání,“ komentuje výzkum Klára Preusz s tím, že desetičlenná skupina tvořená zaměstnanci katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU a českými a dvěma zahraničních studenty přispěla svým výzkumem k jeho pochopení. Během expedice výzkumníci odhalili část veřejných lázní z Trajánského období. V jednom z objektů, pracovně nazývaném Ambiente 5, nalezli cisternu napojenou na kanalizaci, prefurnium, tedy předpecní prostor, který sloužil pro podzemní vytápění, a další prvky typické pro lázeňský objekt. „Rozměr cisterny nasvědčuje, že šlo o lázně určené pro velký počet osob. Nejspíš ve 3. století našeho letopočtu došlo k jejímu zasypání,“ uvažuje Klára Preusz. Výzkum podle ní přinesl bohatý nálezový soubor. Převládalo běžné, ale i luxusní keramické zboží, fragmenty mozaik, bronzové předměty, jako hřebíky či háčky na ryby, a v neposlední řadě i mince. Všechny tyto předměty pomohou přesně datovat období, kdy byl lázeňský objekt využíván a kdy zanikl.
Výzkum, který finančně podpořila Západočeská univerzita, bude pokračovat letos v září.
Kyrgyzstán 2018 – Brána mezi Východem a Západem
Dějištěm expedice Kyrgyzstán 2018, uskutečněné od 9. do 16. června, bylo kyrgyzské město Oš, ležící na takzvané hedvábné stezce, obchodní trase spojující východní Asii s oblastí Středomoří. Členové expedice, mezi nimiž byli akademičtí pracovníci katedry archeologie Fakulty filozofické, ale i studenti a doktorandi studijního programu Archeologie, zdokumentovali prostřednictvím archeologických nálezů uložených v depozitářích Státní univerzity v Oši vazby centrální Asie na byzantskou, perskou a římskou říši i na další oblasti Dálného východu.
„V hodnoceném sbírkovém materiálu na Státní univerzitě v Oši byly rozpoznány kamenné nástroje vytvořené člověkem před 50-30 tisíci lety, kamenné plastiky spadající do mladší doby kamenné a doby bronzové a v neposlední řadě také cenné keramické importy, tedy předměty, které sem byly doneseny díky obchodním stykům,“ vysvětluje Josef Hložek z katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU. Tyto importy podle výzkumníků dokládají široké spektrum kulturních vlivů, formujících hmotnou kulturu na území dnešního Kyrgyzstánu v pravěku, středověku a novověku.
Ve spolupráci se Státní univerzitou v Oši se výzkumníci podílejí na dokumentaci skalních rytin dochovaných na svazích Šalamounovy hory nad městem Oš, pocházejících z doby bronzové i z doby relativně nedávné. „Etnografická pozorování dokládají, že motivy dokumentovaných skalních rytin si podržely nemalý význam také v moderní kultuře Kyrgyzstánu,“ doplňuje Josef Hložek. „Skalní rytiny však postupem času zanikají, proto bude výsledkem naší práce katalog, který je zdokumentuje,“ vysvětluje Hložek.
Členové expedice ve spolupráci s etnografy sledovali také běžný život současných kočovných populací. „Tato pozorování již dnes přináší klíčové poznatky týkající se naší minulosti,“ říká Josef Hložek.
Navázanou intenzivní spolupráci bude katedra nadále rozvíjet nejen ve formě dalších výzkumných expedic, ale také prostřednictvím vzájemných studijních pobytů studentů archeologie a historie Západočeské univerzity v Plzni a Státní univerzity v Oši. Tato spolupráce by měla v blízké budoucnosti vyústit ve vytvoření moderního studijního oboru Archeologie v Kyrgyzstánu.