Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nová rozsáhlá studie maďarských etologů z budapešťské Eötvös Loránd University (významné centrum psovědných výzkumů) se zaměřila na čichové schopnosti jednotlivých psích plemen. Border kolie dosáhly vyšší úspěšnosti než některá lovecká plemena, jako jsou zlatí retrívři, labradoři, maďarští a němečtí ohaři, baseti, bloodhoundi a kokršpanělé. Což je rozhodně překvapivé, protože pro pasení ovcí je border kolii čich vlastně k ničemu – alespoň na první pohled (i když retrívr a kokršpaněl spíš přináší ulovenou vodní drůbež, než že by stopoval, atd.).
Studie se zúčastnilo více než 500 rodinných psů různých plemen. Cílem výzkumu bylo poskytnout komplexní poznatky o schopnostech psů detekovat pachy a zjistit, zda (a jak) skupina plemen, konkrétní plemeno, úroveň výcviku a osobnost psa ovlivňují jejich výkon.
Psi měli za úkol najít v řadě květináčů ukrytý pamlsek. Nebyl nutný žádný výcvik, protože test využíval přirozenou motivaci psů k jídlu. Úloha zahrnovala tři úrovně obtížnosti; první úroveň fungovala jako předběžný test, který měl zajistit, aby psi úkol pochopili, byli motivováni a nespoléhali se na alternativní metody řešení. Psi, kteří úspěšně zvládli třetí úroveň, byli považováni za nejlepší.
Během testu experimentátor – aniž by sám věděl, kde se skrývá potrava – sledoval, zda pes spontánně označuje hrníček (např. ho olízne, položí na něj tlapu, šťouchne do něj čumákem nebo do něj strčí).
„Zjistili jsme, že různá plemena dosahovala různé úspěšnosti. Ukázalo se však, že širší „funkční kategorie skupin plemen“ nejsou relevantní, což naznačuje, že specifické znaky plemen mají větší vliv než charakteristiky skupin plemen,“ uvádí hlavní autor studie Attila Salamon („širší funkční kategorie“ je míněno, zda byli psi primárně určeni/šlechtěni pro spolupráci s člověkem, práci s čichem nebo jiný typ úkolů).
Úspěšnost border kolií je v tomto ohledu samozřejmě nečekaná. Ještě úspěšnější byli bíglové, tak je to logické.
Bez ohledu na plemeno byli úspěšnější psi lépe reagující na výcvik (což se vyjadřuje určitým „skóre osobnosti“). Překvapivě psi s pokročilejším výcvikem ale nebyli úspěšnější a pátrání dokončovali spíše pomaleji.
Salamon, A., Miklósi, Á., Zsiros, L.R. et al. Breed differences in olfactory performance of dogs. Sci Rep 15, 2675 (2025). https://doi.org/10.1038/s41598-025-87136-y
Zdroj: Eötvös Loránd University a další
Poznámka PH: Samozřejmě lze různě spekulovat, dejme tomu border kolie hledá pamlsek nejenom „kvůli sobě“, ale prostě to bere i jako silnou motivaci splnit úkol? „Psi s pokročilejším výcvikem“ budou možná v průměru starší? A tak dále.
E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
Souhlasím, motivace chytré border kolie potěšit páníčka bude silná a čich běháním venku neunavený. Čich možná lepší nemá, ale takový jezevčík, co leží půl dne doma v kuchyni, kde se vaří uzené maso k obědu a granule v pytlíku má v někde v chodbě, tak ten je čicháním přesycený a znuděný, mozek nastavený – když něco cítíš, nedělej nic, páníček má rád klid.