Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nasazení kvantové kryptografie pro běžný internetový provoz (nikoliv např. pro komunikaci na lince mezi vojenskými základnami) vyžaduje dostatečně rychlou distribuci šifrovacích klíčů.
Vlastní přenos dat probíhá ve světě kvantové kryptografie již normálním otevřeným kanálem. Data jsou zašifrovaná klíčem stejné délky, vlastní šifrování už tedy nelze prolomit. Klíč se pak přenáší tak, aby se přislo na případnou manipulaci s částicemi nesoucími příslušné bity (čili klíč, jehož se útočník zmocní, se prostě nepoužije, a narušitel se nedostaně k žádným datům).
Speciální distribuce kvantových klíčů (QKD) má jako odvrácenou stránku rychlost, respektive pomalost. I když samotný princip byl poprvé demonstrován již v roce 1984, současné desítky až stovky kb/s znamenají, že právě pouze takovou rychlostí by mohl disponovat např. permantně vyhrazený kanál (stejná délka klíče jako přenášených dat). To se pro videokonferenci, ba ani telefonní hovor zrovna nehodí.
Právě na problém s rychlostí distribuce klíče se zaměřili vědci z Duke University, Ohio State University a Oak Ridge National Laboratory. Podle výsledků publikovaných v Science Advances se jim rychlost přenosu klíče podařilo zrychlit řádově 10krát na úroveň jednotek Mb/s. Jedná se o distribuci po běžném optickém kabelu (nikoliv bezdrátově – s tímto způsobem distribuce klíčů se v poslední době experimentuje v Číně, zde je ovšem rychlost velmi malá; viz také: Čína vypustila satelit s kvantovou kryptografií).
Autoři výzkumu využili mj. toho, že do jednoho fotonu uložili ne 1, ale 2 bity informace (zakódováno do fáze fotonu + přesného času jeho vypuštění). Dále byly využity rychlejší detektory. Systém by přes vyšší rychlost neměl být zranitelnější bočními útoky než konkurenční implementace, a to ani v případě výpadků zařízení (stále jde o statistické důkazy neprolomitelnosti; kvantová kryptografie je, jak se často uvádí, naprosto neprolomitelná díky fyzikálním zákonům, to ovšem pouze teoreticky, nikoliv při praktické implementaci). Vysílač a detektor navíc nejsou větší než běžné CPU a všechny komponenty systému by měly být běžně komerčně dostupné.
Zdroj: Phys.org
