Sciencemag.cz
Doporučujeme
O rypoších víme, že se dožívají až 30 let – a to není jejich jediná zvláštnost. Spíše než savce tito hlodavci svým způsobem života připomínají sociální hmyz, jsou studenokrevní, vydrží čtvrt hodiny nedýchat, nemají na povrchu těla receptory bolesti a prakticky netrpí rakovinou.
Co konkrétně má znamenat nové zjištění, že rypoš „nestárne“? Výzkumníci ze společnosti Calico Life Sciences (patří Googlu) publikovali v časopisu eLife tvrzení, že srdce ani kosti rypošů nevykazují známky stárnutí. Zjistili to u jednoho exempláře ve své laboratoři, jemuž je již 35 let. (Ani u takto starých rypošů se mimochodem nedostavuje menopauza, ale to je spíše pravidlem; výjimku zde představuje kromě člověka pouze kosatka a delfínům příbuzní kulohlavci, nebo je znám ještě nějaký další druh?)
Obecně stárnutí znamená, že pravděpodobnost úmrtí roste s věkem – u člověka od nějakých 9 let. Gompertzův zákon navíc praví, že od dosažení sexuální dospělosti roste křivka úmrtnosti u savců exponenciálně. Rypoši, alespoň podle nových výsledků, ve sledovaném období umírali se zhruba stejnou pravděpodobností bez ohledu na svůj věk. Vědci uvádějí, že do své studie zahrnuli 3 000 „datových bodů“ (?). Rypoši v zajetí hynou zpravidla v důsledku experimentů, ani u rypošů v přírodě příliš informací o věku dožití nemáme (navíc – pokud se to nedá poznat ze stavu kostí a srdce apod.). Oněch asi 30 let může být např. věk, kdy zemře x % jedinců v důsledku „náhody/statistiky“, nikoliv nějaký předem daný biologický limit. Třeba se tu a tam vyskytují i rypoši podstatně starší…
Zdroj: Phys.org
Poznámka PH: Ve skutečnosti si asi nikdo nemyslí, že by rypoši nestárli vůbec, pravděpodobnost úmrtí u nich asi roste s věkem také, ale možná mnohem pomaleji a třeba až po třicítce… Mimochodem, uvádí se, že kdyby lidé umírali se stejnou pravděpodobností jako v 9 letech, průměrná délka lidského života by byla 1 200 let a 1 člověk z tisíce by se dožil 10 000 let (zdroj: Steven Austad: Proč stárneme, Mladá fronta 1999).
