Letokruhy využitelné pro dendrochronologii i dendroprovenanci. Credit: Credit: Christopher Guiterman, University of Arizona

S posvátnou borovicí Pueblanů se to mělo jinak

Život a smrt proslulého stromu. „Mysteriózní“ borovice nejspíš v centru puebla Bonito vůbec nerostla.

Různé památné a významné stromy chráníme a oceňujeme i dnes, proč ale nějaké mýty o stromech zase nezpochybnit a nepřenechat je Tolkienovi.
V centru puebla Bonita v době vrcholu jeho moci (osídlení puebla asi 8. stol. až 1100 n. l., s největším rozmachem snad kolem r. 1050) měla růst obrovská borovice. Její umístění na tzv. Plaza Tree pak mělo odpovídat tomu, že ji místní Indiáni uctívali jako strom života a představovala pro ně střed světa. Kaňon Chaco (dnes Nové Mexiko), kde pueblo stálo, byl jinak bezlesý, možná šlo o jediný živý strom v širokém okolí. Třeba dokonce právě kolem stromu se sídliště i začalo stavět. Nebo zde dříve byl nějaký háj, který obyvatelé vykáceli a ponechali pouze tento jediný strom?
Nový výzkum University of Arizona (vydala příslušnou tiskovou zprávu) a dalších institucí ale naznačuje, že strom zde nejspíš nikdy nerostl a dřevo sem bylo přivezeno. Svědčí o tom alespoň výsledky analýzy pomocí tzv. dendroprovenance (porovnávání letokruhů) i měření izotopů stroncia. V oblasti Colorada, Arizony a Nového Mexika dochází k letním dešťům (monzunům), ovšem jejich vzor je specifický pro jednotlivé malé oblasti. K dispozici je již dostatek dat (kalibrací), aby tak šlo určit nejen stáří stromu, ale i to, kde opravdu rostl – bez ohledu na místo nálezu.
Hodně zachovalá 20metrová borovice ležící na boku byla objevena v roce 1924 a od té doby se na nález nabalila rozsáhlá mytologie. Potomci Pueblanů považují místo mnohdy dodnes za posvátné, totéž někdy platí i pro borovici. Nový rozbor teď ale mj. odhalil, že strom má pouze vrchní část kořenů, nikoliv celý kořenový systém.
Dendrochronologie již dříve určila život stromu do let 732–981, s tím, že druhé datum může být pozdější, protože povrch kmene („nejmladší dřevo“) i v místních suchém klimatu zerodoval.
Aktuální závěr zní: Na stavbu peubla Bonita bylo použito asi 25 000 stromů. Ani ty zde nerostly a byly přepraveny ze vzdálených oblastí. Obří borovice byla zřejmě prostě nezpracovaným nákladem stavebního materiálu, který stejně jako další stromy používané při stavbě pocházel z pohoří Tuska asi 80 km od kaňonu Chaco. Možná ji lidé prostě porazili, možná objevili už mrtvou. Je otázkou, jak ji dokázali přepravit bez toho, aby ji předtím rozřezali a pravda je, že při transportu ji skoro nepoškodili, nejsou vidět řádné stopy např. po tažení takovou dálku. Třeba ji dále nezpracovali proto, že ji na náměstí používali jako sloup, třeba i jako sluneční hodiny, to samozřejmě naprosto spekulujeme. V době zániku města možná spadla, možná byla jako symbol znovu pokácena při nějakém převratu. Nebo zde prostě po celou dobu ležela, protože ji lidé už zpracovat nestihli. Nakonec borovici pohřbil písek navátý větrem.

Christopher H. Guiterman et al. Convergence of Evidence Supports a Chuska Mountains Origin for the Plaza Tree of Pueblo Bonito, Chaco Canyon, American Antiquity (2020). DOI: 10.1017/aaq.2020.6
Zdroj: University of Arizona/Phys.org

Poznámky PH:
Civilizace puebel je určitě velice zajímavá. Představuje v určitém ohledu vrchol předcházejících zemědělských kultur na jihozápadě USA (košíkáři, Anasazi aj.),. Z Mesoameriky byly převzaty nejen zemědělské plodiny, ale i další kulturní zvyklosti, takže zde bylo objeveno třeba i hřiště na aztéckou hru tlachtli podobnou košíkové. Náboženské představy a politický model byly ovšem odlišné a nebylo známo písmo. Předpokládá se, že místní civilizace zkolabovala v důsledku klimatických změn (sucho – zemědělství zde bylo většinou totálně závislé na umělém zavlažování), možná tomu i místní obyvatelé trochu pomohli (přelidnění, vyčerpání půdy, odlesňování…). Ke kolapsu došlo někdy ve 14. století, krátce poté navíc do oblasti přišli ze severu Apači a Navahové, kteří nežili usedle. Bohužel problém je, že většina seriózních populárně-vědeckých knih vyšlých v češtině o předkolumbovské Americe pochází ze 70.–80. let, těžko říct, nakolik odpovídají současnému stavu bádání.

Pozoruhodné se zdá být i to, že lidé mají tradičně v oblibě jednotlivé stromy, ale asi nikoliv les. Evoluční psychologie by to mohla vysvětlovat: les je neprostupný, hrozí požárem (pomineme-li jezinky a podobná rizika nadpřirozeného typu). Evoluce člověka probíhala v savaně, za jednotlivým stromem se lze ukrývat, ale současně vidět zvířata (i jiné lidi), trefovat se do kořisti pomocí zbraní fungujících na dálku. Pod stromem je v africkém horku jistěže také stín… Je ale také fakt, že podobné evolučně-psychologické výklady se dají použít skoro na všechno – i na to, co neodpovídá skutečnosti – takže i k nim je třeba k nim přistupovat opatrně až skepticky.

NASA nastínila budoucnost Mezinárodní kosmické stanice

Budou moci ISS využívat komerční subjekty? Vztah Mezinárodní kosmické stanic k dalším projektům, návratu na …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close