Tag Archives: stromy

Nečekaného vetřelce odhalil nový výzkum v 10 milionů let trvajícím soužití mravenců a tropických stromů. Mezinárodní tým vědců z Queen Mary University of London, Royal Botanic Gardens Kew, Biologického centra Akademie věd České republiky a dalších institucí zjistil, že dravé vosy stále častěji obsazují duté stonky stromu Macaranga pearsonii. Tyto …

Od 40. let 20. století výrazně vzrostla meziroční variabilita extrémních srážek spojených s tropickými cyklónami. Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se podíleli na mezinárodním výzkumu, který ukazuje, že stromy jsou dlouhodobou a přesnou kronikou extrémních klimatických událostí. Výsledky publikované v časopise Communications Earth & Environment přinášejí nové poznatky …

Lykožrút smrekový patrí k najobávanejším škodcom našich lesov. K jeho premnoženiu prispieva aj klimatická kríza. Švédski kolegovia vedcov z Ústavu ekológie lesa SAV, v. v. i. v rámci projektu RESDiNET (Horizon Europe) našli unikátny spôsob, ako lykožrúta odhaliť skôr, ako dokáže napáchať veľké škody. Vedci ho po prvý raz dokázali …

Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla Přinosilová ze Zahradnické fakulty zkoumá, jak nejlépe množit olivovníky metodou mikropropagace in vitro, aby získala …

Na rozdíl od loňského roku, kdy květy třešní pomrzly, si letos můžeme užít prvomájový polibek pod rozkvetlou třešní ve středních a vyšších polohách. V nížinách jsou třešně už odkvetlé. Kde ještě stihnete prvomájový polibek pod rozkvetlou třešní Letošní nástup jara začal nejprve se zpožděním vzhledem k chladnému únoru, ale po …

Kůrovec. Nemá ani jeden centimetr, a přitom dokáže napáchat nenapravitelné škody. I z těchto důvodů je každá pomoc, která ho dokáže zpomalit, vítaná. „Zatímco v roce 2023 jsme tento způsob testovali, letos jsme tuto metodu nasadili do ostrého provozu na Šumavě, Mimoni a v Brdech,“ vysvětlil výrobní ředitel VLS Ondřej …

Porosty smrků a borovic jsou, jak to známe i ze současné tajgy, náchylné k požárům. To pravděpodobně mělo zásadní dopad na mozaikovitý charakter lesů. Procházeli jsme spáleniště v kokořínských lesích, kdy již během několika měsíců rostlo na jednom čtverečním metru až několik desítek bříz a na každých zhruba třech čtverečních metrech jeden …

Dřeviny, které rostou v ovzduší bohatém na oxid uhličitý, obvykle mají vyšší přírůstky. Tomuto procesu se říká hnojení pomocí oxidu uhličitého (global carbon dioxide fertilization). Jedná se o proces, do něhož jsou vkládány velké naděje, protože by mohl kompenzovat každým rokem rostoucí či neklesající emise oxidu uhličitého. Pokud by tento proces …

V minulosti byla osika mnohem rozšířenější. Mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky LDF MENDELU se zabýval osikou obecnou (Populus tremula), dřevinou kdysi hojně zastoupenou v lesích střední Evropy, která je dnes ale opomíjená. Osikové porosty i severoamerický osikovec (Populus tremuloides) na severní polokouli významně přispívají ke zvyšování biologické …

Vědci objevili zbytky nejstaršího známého fosilního lesa na Zemi. Rostl na severním pobřeží Devonu a Somersetu ve Velké Británii. Stromy staré asi 390 milionů let (tedy zhruba střed devonu s malým d) a kořenily na tehdejším vyvýšeném břehu vedle malého říčního koryta (mimochodem v té době se díky rostlinám také …