Stovky druhově pestrých nepůvodních stromů porostou v následujících dvou letech na dvou vybraných lokalitách Vysočiny. Vědci Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU budou společně s lesníky ze Správy městských lesů Jihlava testovat vhodnost nepůvodních dřevin pro jejich případné využití v místních porostech. V navrhované skladbě zhruba desítky druhů se objevují i známí obři, jakými jsou sekvojovec obrovský nebo zerav obrovský. Výsledky projektu budou využitelné třeba při plánování výsadby v parcích. Využijí je ale hlavně vlastníci lesa, kteří mají zájem přizpůsobit druhovou skladbu probíhající klimatické změně, například při obnově lesních porostů po kůrovcové kalamitě.
„Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně budou až do roku 2031 ověřovat vhodnost a vitalitu nepůvodních druhů v podmínkách měnícího se klimatu a narůstajícího nedostatku půdní vláhy. Mezi ověřovanými dřevinami budou figurovat cizokrajné druhy typické například pro Blízký východ nebo Ameriku,“ informoval Pavel Hájek, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství.
Vybrané druhy dřevin vysadí letos na jaře na lokalitách v blízkosti obcí Otín u Stonařova a Sokolíčko, tedy na majetku Správy městských lesů Jihlava. Celkově by mělo jít o plochu maximálně několika hektarů, lesníci budou vytvářet ideálně namíchané směsi různých druhů. „Vybraných druhů dřevin je celá řada, jedním z námi navrhovaných je například sekvojovec obrovský. Pokusným vysazením by bylo možné ověřit například jeho růstovou dynamiku v současném klimatu v porovnání s dříve vysazenými jedinci. Budeme ověřovat také vhodnost dřevin, se kterými se dosud nepracovalo vůbec, nebo zcela výjimečně,“ vysvětlil Luboš Úradníček z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Základními kritérii pro výběr dřevin bude přijatelná produkční schopnost, zvýšená odolnost proti suchu, přirozené zmlazování nebo schopnost vytvářet vhodné porostní směsi s domácími dřevinami.
V první etapě do roku 2024 proběhnou samotné výsadby s následnou péčí o porost. V dalších dvou etapách, do roku 2028 a 2031, se bude výzkum zaměřovat na zkušenosti a výsledky etap předchozích. „Ve zkušebních porostech se bude sledovat například vitalita či přírůstky v návaznosti na nejrůznější vlivy prostředí,“ přiblížil Úradníček. Lesníci budou na základě průběžných výsledků a po konzultaci s výzkumníky z MENDELU s porostem pracovat, a následně další stromy dosazovat nebo případně měnit složení porostu.
Sekvojovec obrovský je největší strom rostoucí na Zemi dorůstající výšky až 80 metrů. Přirozeně se vyskytuje pouze v Severní Americe, kde se dožívá i tří tisíc let. V České republice roste v několika parcích a arboretech. Největší 40 metrů vysoké a 150 let staré sekvojovce je možné vidět v zámeckém parku v Ratměřicích na Benešovsku. Obdobné výšky dosahuje třeba i tuzemský smrk.