Pobýváme v místnostech osvícených klasickými lampami, zářivkami i jinými zdroji světla. Vědci nyní přišli s myšlenkou tuto rozptylující se energii zachytávat a využívat k pohonu chytrých domácností nebo zařízení Internetu věcí. Pochopitelně tedy těch, které na spotřebu nemají velké nároky.
Podle studie publikované v ACS Applied Materials & Interfaces (vydává Americká chemická společnost) by se různé bezdrátové senzory, alarmy a termostaty mohly napájet právě takovou indoorovou solární elektrárnou. Jejich baterie by pak mohly mít menší kapacitu, být méně objemné a nemuseli bychom je dobíjet ze sítě/vyměňovat.
Co se týče vhodných materiálů pro příslušné články, křemík dominující prozatím ve fotovoltaice byl v tomto případě z hlediska účinnosti překonán malou organickou molekulou BDT-2T-ID (benzodithiofen). Šest prototypů těchto přístrojů zapojených do série dokázalo vytvořit napětí asi 4 V a dodávat příkon 100 mikrowattů. Intenzita osvětlení byla přitom 200 luxů, což je minimum, které dovoluje evropská norma pro místnosti s trvalým pobytem osob. Systém sbíral energii na ploše 10 centimetrů čtverečních, účinnost přeměny energie z bílého světla byla celkově 16 %.
DOI: 10.1021/acsami.9b00018
Zdroj: Eurekalert a další
fotovoltaika internet věcí osvětlení senzory solární články
Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů
Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou …