Archiv článků: solární články

Nanotrubičky se do savčích buněk již vkládají málem rutinně, v případě bakterií je to ovšem problém. Tyto buňky jsou mnohem menší a navíc nedisponují takovými mechanismy, jako je endocytóza (jeden ze způsobů pohlcování materiálu z vnějšího prostředí). Ardemis Boghossian a její kolegové nicméně nyní překážky překonali, což má podle nové …

Pro vývoj cenově dostupnějších a vysoce výkonných fotovoltaických článků využívají vědci v současnosti uměle krystalizované perovskity. Ty patří do skupiny materiálů, jejichž struktura byla odvozena od minerálu perovskit (CaTiO3). Nyní se mezinárodnímu týmu výzkumníků vedenému profesorem Feng Gao z univerzity ve švédském Linköpingu podařilo objasnit mechanismus, jak zvýšit životnost a …

Fosforenová nanovlákna (PNR, Phosphorene Nanoribbons), tedy málem 1D forma fosforu, byla poprvé připravena v roce 2019. Od té doby prý už stovky teoretických studií předpověděly, jak by jejich vlastnosti mohly vylepšit nejrůznější zařízení, včetně baterií, biomedicínských senzorů a kvantových počítačů. Žádná z těchto očekávaných vlastností však dosud nebyla prokázána ve …

Hybridní organicko-anorganické perovskity („základní“ perovskit je oxid vápenato-titaničitý CaTiO3) již dosáhly na fotovoltaickou účinnost přes 25 % (proud vygenerovaný solárním článkem vs. přijatá energie). Převládá názor, že organické molekuly v materiálu mají zásadní význam pro dosažení vyššího výkonu, protože potlačují rekombinaci nosičů elektrického náboje způsobovanou defekty. Při rekombinaci část nosičů …

Označuje se to jako 130% externí kvantová účinnost a týká se to solárních technologií, pochopitelně nikoliv však ve smyslu konverze energie. Nově zkonstruovaný systém dokáže z 1 dopadajícího fotonu vygenerovat odezvu 1,3 elektronu, což má být i tak dost revoluční a podobný jev dosud nikdy pozorován nebyl. Výsledky byly natolik …

Vědci vytvořili zařízení SunBOT, které se dokáže chovat podobně jako květiny, a to na základě velmi jednoduchých principů. Umělý stonek obsahuje kompozitní polymer složený ze dvou různě aktivních materiálů: jeden absorbuje světlo a přeměňuje ho na teplo, druhý se teplem smršťuje. Na umělou slunečnici nyní dopadne světlo. Materiál se smrští …

Organicko-anorganický perovskit s ionty PbI3–. Vědci z Centra pokročilé fotovoltaiky na Katedře elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvíjí vysoce účinné solární články na bázi hybridních organicko-anorganických perovskitů. Nyní se jim podařilo dosáhnout účinnosti 19,1 %. O tom, zda se organicko-anorganické perovskity stanou technologií zítřka pro získávání levné elektřiny ze slunečního záření …

…a kupodivu to má být efektivnější, i když více přeměn energie by mělo znamenat i vyšší ztráty. Na Rice University přišli s tím, že sluneční energie (nebo odpadní teplo vznikající při jiných procesech) by se nejprve převádělo na určitý výsek pásma. V úzkém pásmu je pak efektivní finální přeměna na …

Pobýváme v místnostech osvícených klasickými lampami, zářivkami i jinými zdroji světla. Vědci nyní přišli s myšlenkou tuto rozptylující se energii zachytávat a využívat k pohonu chytrých domácností nebo zařízení Internetu věcí. Pochopitelně tedy těch, které na spotřebu nemají velké nároky. Podle studie publikované v ACS Applied Materials & Interfaces (vydává …

Seznam 2D materiálů se rozšířil o telluren, tedy cca monoatomární vrstvu telluru. Na Rice University k němu došli náhodou, když experimentovali s oblíbenými dichalkogenidy přechodných kovů, které mají uplatnění především jako polovodiče. Méně než 1 nm tlustou vrstvu tellurenu lze získat celkem jednoduše při tavení práškového prvku (původním cílem bylo …