Archiv článků: solární články

Fosforenová nanovlákna (PNR, Phosphorene Nanoribbons), tedy málem 1D forma fosforu, byla poprvé připravena v roce 2019. Od té doby prý už stovky teoretických studií předpověděly, jak by jejich vlastnosti mohly vylepšit nejrůznější zařízení, včetně baterií, biomedicínských senzorů a kvantových počítačů. Žádná z těchto očekávaných vlastností však dosud nebyla prokázána ve …

Hybridní organicko-anorganické perovskity („základní“ perovskit je oxid vápenato-titaničitý CaTiO3) již dosáhly na fotovoltaickou účinnost přes 25 % (proud vygenerovaný solárním článkem vs. přijatá energie). Převládá názor, že organické molekuly v materiálu mají zásadní význam pro dosažení vyššího výkonu, protože potlačují rekombinaci nosičů elektrického náboje způsobovanou defekty. Při rekombinaci část nosičů …

Označuje se to jako 130% externí kvantová účinnost a týká se to solárních technologií, pochopitelně nikoliv však ve smyslu konverze energie. Nově zkonstruovaný systém dokáže z 1 dopadajícího fotonu vygenerovat odezvu 1,3 elektronu, což má být i tak dost revoluční a podobný jev dosud nikdy pozorován nebyl. Výsledky byly natolik …

Vědci vytvořili zařízení SunBOT, které se dokáže chovat podobně jako květiny, a to na základě velmi jednoduchých principů. Umělý stonek obsahuje kompozitní polymer složený ze dvou různě aktivních materiálů: jeden absorbuje světlo a přeměňuje ho na teplo, druhý se teplem smršťuje. Na umělou slunečnici nyní dopadne světlo. Materiál se smrští …

Organicko-anorganický perovskit s ionty PbI3–. Vědci z Centra pokročilé fotovoltaiky na Katedře elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvíjí vysoce účinné solární články na bázi hybridních organicko-anorganických perovskitů. Nyní se jim podařilo dosáhnout účinnosti 19,1 %. O tom, zda se organicko-anorganické perovskity stanou technologií zítřka pro získávání levné elektřiny ze slunečního záření …

…a kupodivu to má být efektivnější, i když více přeměn energie by mělo znamenat i vyšší ztráty. Na Rice University přišli s tím, že sluneční energie (nebo odpadní teplo vznikající při jiných procesech) by se nejprve převádělo na určitý výsek pásma. V úzkém pásmu je pak efektivní finální přeměna na …

Pobýváme v místnostech osvícených klasickými lampami, zářivkami i jinými zdroji světla. Vědci nyní přišli s myšlenkou tuto rozptylující se energii zachytávat a využívat k pohonu chytrých domácností nebo zařízení Internetu věcí. Pochopitelně tedy těch, které na spotřebu nemají velké nároky. Podle studie publikované v ACS Applied Materials & Interfaces (vydává …

Seznam 2D materiálů se rozšířil o telluren, tedy cca monoatomární vrstvu telluru. Na Rice University k němu došli náhodou, když experimentovali s oblíbenými dichalkogenidy přechodných kovů, které mají uplatnění především jako polovodiče. Méně než 1 nm tlustou vrstvu tellurenu lze získat celkem jednoduše při tavení práškového prvku (původním cílem bylo …

Čip z křemíku, používaný v běžných solárních článcích, nahrazuje koncentrovaná fotovoltaika sloučeninou galia a arsenu. Vědci z Regionálního inovačního centra elektrotechniky (RICE) při Fakultě elektrotechnické (FEL) Západočeské univerzity (ZČU) vyvinuli novou technologii pro vytváření pokročilých přijímačů slunečního záření využívaných v systémech koncentrované fotovoltaiky. Zajistili jejich vyšší výkonnost, spolehlivost a životnost. …

Reakce, která přemění oxid uhličitý na uhelnatý, by mohla sloužit k zachytávání sluneční energie. Následně by se CO spaloval zase na CO2, čili proces získávání energie by teoreticky byl uhlíkově neutrální. Sluneční energie by se ukládala čistě chemicky. Zatímco někdy jsou technologie tohoto typu navrženy pro využití v solárních elektrárnách …