Sciencemag.cz
Doporučujeme
Sonda Juno amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) provedla první blízký průlet kolem Jupiteru. Nejvíce se k němu přiblížila v sobotu odpoledne SELČ, kdy proletěla ve vzdálenosti asi 4200 kilometrů nad zvířenými mračny planety rychlostí 208.000 kilometrů za hodinu ve vztahu k Jupiteru, uvedla vesmírná agentura na svém webu.
Tento průlet znamenal největší přiblížení Juna ke zkoumanému vesmírnému tělesu během základní mise. Byly přitom také poprvé zapojeny všechny vědecké přístroje na sondě, sdělil úřad. První „blízké“ fotografie největší planety Sluneční soustavy slibuje NASA během nadcházejících týdnů.
„První telemetrické údaje, které jsme po průletu dostali, ukazují, že všechno funguje, jak bylo naplánováno, a Juno jede na plné obrátky,“ konstatoval Rick Nybakken, který řídí projekt Juno z Laboratoře proudového pohonu (JPL) NASA.
„Dostáváme teď některé první zajímavé údaje,“ cituje NASA vedoucího vědce programu Juno z Jihozápadního výzkumného ústavu v San Antoniu Scotta Boltoa. „Potrvá to několik dní, než dostaneme všechna vědecká data získaná při průletu, a ještě déle potrvá, než pochopíme, co se nám Jupiter a Juno snaží říct,“ dodal.
Zatímco výsledky získané z dat přístrojů sondy budou k dispozici průběžně, fotografie pořízené ve viditelném světelném spektru aparátem JunoCam by měly být podle předpokladů zveřejněny během příštích týdnů, sdělila NASA. Mezi těmito snímky budou také záběry ve vysokém rozlišení Jupiterovy atmosféry a obou pólů planety.
Sonda Juno odstartovala na dlouhou pouť 5. srpna 2011 z Mysu Canaveral a k Jupiteru dorazila letos 4. července. Cílem projektu za 1,1 miliardy dolarů (26,5 miliardy Kč) je průzkum nitra obřího plynného tělesa, který by mohl přispět i k poznání historie celé Sluneční soustavy a vzniku jiných solárních systémů ve vesmíru. Vědecké přístroje, ukryté před silnou radiací ve speciální komoře, budou zjišťovat existenci pevného jádra Jupiteru, mapovat jeho intenzivní magnetické pole, měřit množství vody a amoniaku v atmosféře a pozorovat polární záře.
Mise skončí po 20 měsících tím, že Juno při posledním obletu vstoupí do Jupiterovy atmosféry, kde zanikne. Stejný osud měla v roce 2003 sonda Galileo, jediný pozemský aparát, který dosud obíhal kolem Jupiteru, a to po dobu osmi let.
