V Předdynastické době se již používalo konzervačních prostředků, nikoliv jen suchého klimatu/písku.
Již před 4 lety byly v PLoS ONE publikovány výsledky výzkumu, podle nichž na tělech z Předdynastické doby a především na jejich „rubáších“ (šatech na onen svět) nalezeny stopy borovicové pryskyřice i dalších silic a dále ropa. Egypťané tedy začali cíleně mumifikovat podstatně dříve, než se dosud předpokládalo.
Nyní vše potvrzují i závěry v Journal of Archaeological Science. Vědci z řady univerzit (York, Macquarie, Oxford, Warwick, Trento a Turin) analyzovali mumii uloženou v muzeu v Turíně, o níž se dosud předpokládalo, že byla zakonzervována samovolně. Mužské tělo pochází z doby 3700-3500 př. n. l., tedy více než 1 000 před stavbou největších pyramid. Dotyčný zemřel nejspíš ještě před třicítkou. Chemický rozbor odhalil stopy pryskyřic z jehličnanů, zbytky rostlinného oleje, rostlinné gumy (?), cukru a dalších extraktů. Podobně jako před 4 lety i zde se stopy konzervačních látek nalezly ve lněných textiliích, do nichž bylo tělo zavinuto; není jasné, zda např. olej zkoušeli tehdy balzamovači také pumpovat do vnitřností nebo alespoň aplikovat na kůži.
Předešlý výzkum se týkal těl ze středního Egypta, turínská mumie pochází z Egypta Horního, z rané fáze nakadské kultury – čili už tehdy bylo balzamování běžné asi v celé zemi; nakolik to svědčí o vznikající kulturní nebo dokonce politické jednotě Egypta samozřejmě těžko říct.
To samozřejmě neznamená, že techniky mumifikace se nevyvíjely, asi teprve v době Staré říše začal být např. používán louh a zřejmě až ve Střední říši se také začal mumiím odstraňovat mozek. Za nejpokročilejší se pokládají právě metody z doby Střední říše, Herodotos je údajně zaznamenal už spíše v úpadkové podobě. Jenže muzea jsou plná nálezů učiněných ještě před znalostí moderních analytických metod; pokud exponáty prozkoumáme znova, můžeme klidně dojít k závěru, že leccos je jinak.
Zdroj: Phys.org a další