Sciencemag.cz
Doporučujeme
Červ Caenorhabditis elegans (háďátko obecné) je pro biology oblíbeným modelovým organismem. Genetik David Gems z University College London a jeho kolegové nyní využili háďátko ke studiu různých teorií stárnutí.
Podle nejčastější teorie je stárnutí důsledkem poškozování replikační mašinérie, nedostatečného dělení buněk atd. Druhá teorie k tomu přistupuje způsobem trochu modifikovaným: stárnutí podle ní není výsledkem selhání mechanismů, ale pokračováním mechanismů, které jsou užitečné v mladém věku. Dejme tomu mechanismy zajišťující růst a rychlé dělení buněk časem vyvolají rakovinu atd.
U háďátek byl objeven mechanismus, který podporuje druhou verzi. Červ tráví část vlastního těla, což mu pomáhá v rozmnožování (tímto způsobem dokáže vytvářet vajíčka i při nedostatku potravy), ale současně ho to poškozuje, organismus se pak mj. plní tuky. Výsledkem může být rakovina nebo ještě spíše to, že střeva se rozpadnou a s nimi i celý organismus – probíhá to rychle, háďátka žijí kolem 3 týdnů. Jakmile výzkumníci změnili geny ovlivňující vytváření vajíček, červi žili déle. Navíc se zdá, že jednou nastartovaný proces pokračuje, čili háďátka se autokanibalizují, i když už syntézu vajíček zastaví.
Vajíčka vytvářejí hermafrodité, což je 99 % háďátek. Zřídka existující samci to nedělají, stačí je však geneticky pozměnit tak, aby syntetizovali jeden odpovídající protein. Pak se opět začnou sami trávit a hynou dříve.
Steven Austad z University of Alabama v Birminghamu (od něhož česky na toto téma vyšla kniha Proč stárneme) k výsledkům studie uvádí, že jedna věc je stárnutí červů, vazbu k procesům stárnutí u savců zde však nevidí. (U člověka se např. spekuluje o proteinu mTOR, který je nezbytný během embryonálního vývoje, zůstane však aktivní a v dalším věku se dává do souvislosti s rakovinou nebo vznikem neurodegenerativních chorob.)
Stejně jako u hypotézy opotřebování se nabízí otázka, proč určité procesy nejsou zastaveny. Zde v odpovědi mezi oběma přístupy ke stárnutí asi nebude rozdílu. Příslušné obranné mechanismy se nevyplatí vyvíjet, protože v přírodě organismy stejně umírají vesměs jinak než z „vnitřních příčin“. Selekce podporuje spíše více investovat do přežití v mladém věku a předání příslušných genů dál.
Zdroj: Science AAAS a další
DOI:https://doi.org/10.1016/j.cub.2018.06.035 Current Biology
