Sciencemag.cz
Doporučujeme
Podle nové psovědné studie, opět z budapešťské Eötvös Loránd University, mají štěňata tendenci spontánně napodobovat lidské jednání, i když nejsou odměňována potravou ani hračkami a ani je předtím nikdo k nápodobě necvičil. Vlčata se chovají jinak, koťata si pak lidí nevšímala.
Tendence kopírovat chování druhých je užitečná nejen pro osvojení nových dovedností/informací, ale také se tím potvrzuje příslušnost ke skupině. Takže (s lidmi socializovaná) vlčata reagují na člověka víc než kotě, ač domestikovaného druhu; prostě sociálnost hraje větší roli než domestikace.
Vědci nejprve zjišťovali, jak se 42 štěňat, 39 koťat a 8 vlčat (socializovaných a žijících v lidských rodinách), chovalo k novému předmětu umístěnému v místnosti (např. se ho dotýkalo čumákem nebo tlapkou). Poté majitel zvíře chytil a experimentátor předvedl s předmětem jinou manipulaci. Například pokud se zvíře předtím dotklo předmětu čumákem, pak ho experimentátor chytil rukou. Poté výzkumníci sledovali, zda zvíře bude mít tendenci opakovat způsob manipulace po člověku. Hlavní autorka výzkumu Claudia Fugazza uvedla, že dále je dále zajímalo, zda se zvíře bude mít tendenci se na člověka dívat. Štěňata to dělala sama od sebe a prakticky okamžitě, u vlčat a koťat bylo potřeba nejdřív získat jejich pozornost.
Poté štěňata a vlčata napodobovala předváděné činnosti v cca 70 % pokusů, koťata dvakrát méně často. Pouze štěňata měla ale tendenci provádět činnost částí těla homologickou lidskému experimentátorovi (tlapa-ruka), když předtím sama od sebe s předmětem manipulovala jinak.
Typicky se před demonstrací štěňata předmětu dotýkala čumákem. Když viděla, že se člověk dotýká předmětu rukou, použila ale packu. Vlčata ani koťata tohle nedělala.
Na výsledcích není nic překvapivého, původně samotářsky žijící kočka přes domestikaci prostě nebyla selektována na to, aby s člověkem nějak zásadněji spolupracovala nebo komunikovala.
To, že štěňata mají tendenci člověka pozorovat a napodobovat, lze podle autorů studie využít i při výcviku, který nemusí být (tolik) založen na odměnách (na každý pes je nenažraný atp.).
Claudia Fugazza et al, Spontaneous action matching in dog puppies, kittens and wolf pups, Scientific Reports (2023). DOI: 10.1038/s41598-023-28959-5
Zdroj: Eötvös Loránd University / Phys.org
Poznámka PH:
Vzpomínám v této souvislosti, jak v knize Vlci u dveří je popis, jak lidská gesta a pohyby napodoboval vlk Kamots. Tam šlo o pohyby, nikoliv manipulaci s předměty.
Jinak je zajímavá i otázka kopírování a „homologie“ mezi psy navzájem.
Viz také: Psi a teorie mysli – experimenty s nejednoznačnými výsledky
Fenka tahala za provaz packou. Když psi viděli psa–demonstrátora, napodobili ho, i když bylo snadnější použít tlamu.
E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
Vzpoměl jsem si na video, kde štěňátko ve společnosti králíka skákalo jako ono.