Sciencemag.cz
Doporučujeme
S tím, jak při dietě dodržujeme určitý druh výživy, mění se i složení střevního mikrobiomu. Takzvané šetřící bakterie, které se rodí po nízkokalorické dietě, zpomalují metabolismus a my přibíráme na váze, i když méně jíme. Vědci tak objevili příčinu jojo efektu, který způsobuje, že se znovu vracíme na původní váhu po tom, co se nám podařilo zhubnout.
Na vině je střevní mikrobiom (tvořený miliardami bakterií obývajících naše střeva), který si pamatuje, jak jsme byli tlustí a jak jsme jedli špatně, a zpomaluje náš metabolismus. Vyplývá to ze studie izraelského Weizmannova institutu, kterou zveřejnil časopis Nature.
Tým vědců pod vedením Erana Elinava udělal pokus na myších: zvířátka dostávala takovou dietu, kdy se cyklicky střídaly normální potraviny s potravinami bohatými na tuky. U obézních myší vědci zjistili změny střevního mikrobiomu, které přetrvávaly i poté, co se u nich snížila váha, a které přispívaly k tomu, že hlodavci znovu nabrali shozené gramy. Když vědci tento střevní mikrobiom přenesli na myši, které neměly žádnou dietu, pak i v tomto případě tato zvířátka tloustla.
„Mikrobiom může být považován za orgán našeho těla, podobně jako játra, ledviny či srdce,“ vysvětluje psychiatr a nutriční poradce Stefano Erzegovesi z milánské nemocnice San Raffaele. „Zdá se, že ovlivňuje i fungování mozku, poněvadž může částečně určovat naše stavy deprese či úzkosti,“ citoval jej italský deník Corriere della Sera. „V mikrobiomu máme bakterie různého druhu, které se chovají specificky: když něco jíme, převažují populace určitého typu a ostatní hynou. Když jíme špatně, například rafinované potraviny bez vlákniny, příliš mnoho živočišných proteinů a saturovaných tuků, stává se náš mikrobiom takříkajíc horším a populace bakterií, které převažují, jsou takové, že přispívají k zánětům a znesnadňují hubnutí. Jsou to takzvané šetřící bakterie,“ pokračoval Erzegovesi.
Šetřící mikrobiom zpomaluje metabolismus, a proto i v tom případě, kdy po ukončení diety jíme stále málo, nabíráme na váze. Je tomu tak zvláště proto, že módní diety obsahují příliš mnoho proteinů, po nichž se rychle hubne, ale ve střevech vytvářejí nejhorší možný mikrobiom, který vyvolá jojo efekt. Ten může přetrvávat měsíce nebo i roky, protože trvá velmi dlouho, než se změní typ populací bakterií obývajících naše střeva. U myší nastala tato změna až po šesti měsících, což je čtvrtina délky života hlodavce v zajetí. U lidí je těžké tuto dobu určit.
Jediným způsobem, jak změnit populaci bakterií, je změna jídelníčku. Typ bakterií totiž určuje kvalita toho, co jíme: menší porce nestačí k tomu, aby se změnil „šetřící“ mikrobiom. Pokud ale začneme jíst jinak, změní se i bakterie.
Jak tedy zabránit jojo efektu? „Shazovat kilogramy tím, že budeme jíst lépe, sice méně, ale přitom budeme klást důraz na kvalitu potravin,“ uvádí Erzegovesi. Studie publikovaná v časopise Nature ukazuje, jak „špatný“ mikrobiom omezuje ve střevech přítomnost flavonoidů, látek, které se nacházejí v přírodě v rostlinné říši. Jestliže tedy chci mít správnou rovnováhu ve střevech, musím jíst méně rafinovaných potravin, živočišných proteinů a saturovaných tuků a více ovoce a zeleniny.
