Kredit: Národní archeologické muzeum, Atény

Strojek z Antikythéry: Ctrl-Alt-Del se používalo už před 2 tisíci roky?

Jak se pozná, že rozumíte fungování nějakého mechanismu nebo třeba písemnému systému, programovacímu jazyku apod.? Jedním z kritérií může být, že dokážete odhalit chyby původních uživatelů – třeba v hieroglyfech či klínopisu.
Mechanismus z Antikythéry, často označovaný za nejstarší počítač na světě, je jedním z nejzáhadnějších a nejzajímavějších starověkých artefaktů, které kdy byly nalezeny. Archeologové se domnívají, že se skládal z ruční kliky a řady vzájemně propojených bronzových ozubených kol a používal k předpovídání astronomických jevů, jako jsou zatmění a pohyby planet. Nová studie argentinských vědců nicméně naznačuje, že strojek nefungoval zrovna optimálně. Problémem mohly být trojúhelníkové zuby ozubeného kola mechanismu. Počítačová simulace, která reprodukovala konstrukci zařízení (tedy toho, co se z něj dochovalo), naznačila, že zuby ozubeného kola se mohly běžně rozpojovat, což způsobovalo zasekávání stroje. Studie dochází k závěru, že klikou bylo možné provést nastavení jen asi čtyři měsíce do budoucna, pak by ozubená kola proklouzla a mechanismus by bylo nutné – ano, resetovat. Autoři studie nicméně připouští, že je možné, že měření ozubených kol a zubů v jejich současném stavu nemusí odpovídat původní konstrukci – koroze mohla za 2 tisíce let leccos deformovat.

arXiv:2504.00327 [astro-ph.IM] https://doi.org/10.48550/arXiv.2504.00327
Zdroj: Archaeology.com, přeloženo / zkráceno

Poznámky PH:
Mě na tom celém nejvíc fascinuje jedna věc: Příslušný mechanismus byl výtvorem nějakého tehdejšího génia, nebo podobné mechanismy byly v helenistickém (a římském, dejme tomu) období běžné? Pokud běžné, proč o nich postrádáme více informací v písemných záznamech? (Tehdejší intelektuálové pohrdali řemeslem/kutilstvím? Ale zase byly minimálně výjimky, Archimedes, Heron a jeho „parní stroj“…) Pokud výjimečné, pak je zase zvláštní náhoda, že se něco takového jako mechanismus z Antikythery vůbec dochovalo.
Přece jenom, nedopouštíme se v tomto případě ale „nadinterpretace“?
V této souvislosti mě ještě napadá jiné zařízení, onen údajný galvanický článek z Mezopotámie. Pochází z téhož období, cca (článek je datován asi 200 př. n. l., mechanismus z Antikythery je 1. pol. 1. stol. př. n. l.). Nevíme nic o tom, jak bylo zařízení skutečně používáno. Proč by se taková zařízení nevyrábělo masově? (Ale opět protiargument, šlo-li o věc zcela unikátní, je zvláštní náhoda, že se článek vůbec dochoval.)

Komplexní modely AI prý zpochybňují Occamovu břitvu

Přesněji řečeno, Occamova břitva jako metodologický princip není podle nové studie (efektivně) použitelná univerzálně. Jednoduché, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *