Sciencemag.cz
Doporučujeme
Zimní spánek je u stromů složitější než u zvířat, byť lze živočichy stejně jako stromy uspat chloroformem a éterem.
Zdalipak stromy spí?
V severních podnebných pásech jehličnany přestávají růst zhruba začátkem července. Proč tak brzy? Ukazuje se, že stromy vědí, kdy je čas začít s přípravami na zimu a spánek.
Když se noci prodlužují a mění se frekvence světla, informace o slábnoucím slunečním záření se dostává k fytochromu. Strom v reakci na to začne připravovat zdroje k produkci semen a plodů a zahájí dokončovací práce na očkách pro příští vegetační období. Tento proces dirigují specializované hormony a enzymy, jejichž počet ve stromech odhadují botanikové na tisíce a z nichž každý se specializuje na určitou buněčnou funkci.
Během této důležité fáze sice růst pokračuje, ale čím jsou dny kratší, tím se zmenšuje energie získávaná ze světla (a to ještě se její část spotřebuje k dýchání). Okysličování uhlovodíků nyní vytváří dostatek energie k zachování potřebných buněčných funkcí a k přípravě na nadcházející zimu.
Další energie je nezbytná k odčerpání a uskladnění užitečných živin ze starých jehlic a listů. V tuto dobu se také vylučuje kyselina abscisová, což je speciální hormon nutný k přípravě stromu na zimní spánek (zvýšené množství kyseliny abscisové je známkou snížené schopnosti provádět fotosyntézu).
Týž proces se může odehrát i v suchých letních měsících, kdy je fotosyntéza ochromena nedostatkem vody. Díky této kyselině strom zahájí proces, který se nám jeví jako zbarvování listí do žluta. Zimní spánek je u stromů složitější než u zvířat, byť lze živočichy stejně jako stromy uspat chloroformem a éterem, a dokonce tytéž látky, které dokáží deaktivovat části lidského nervového systému, fungují i na stromy, a to tím způsobem, že zamezují germinaci.
Cítí strom bolest?
Na kraji lesa okusuje zajíc lístky mladého stromku. Sítí propletených kořenů se informace o tomto napadení šíří až ke stromkům na opačné straně lesa. Krátce poté začnou stromy v celé oblasti vylučovat chemické látky odpuzující zajíce. K avizování „bolesti“ a vyvolání obranných reakcí užívá mnoho rostlin rostlinný hormon zvaný kyselina jasmonová.
Další chemikálií produkovanou rostlinnými buňkami, která se uplatňuje v metabolismu rostlin, je ethen (C2H4). Tento sladce vonící, bezbarvý a hořlavý plyn se šíří mezi buňkami stromu, ale zároveň se snadno vypařuje a dostává se k dalším rostlinám v okolí. Ocitne-li se strom v tísni či nedostává-li se mu vody, vylučuje více ethenu, a jakmile jeho koncentrace překročí hodnotu 0,1 částice na milion všech částic obsažených ve vzduchu, přestane růst. Ethen také dokáže řídit a urychlovat přípravu rostlin na zimu. Některé stromy obsahují chemikálie, jež lidé užívají po tisíciletí k utišení bolesti. Vrbová kůra zase obsahuje látku běžně označovanou jako aspirin.
Listí a jehličí stromů čelí neustálým útokům. Poškozuje je déšť, sníh a led, odervává je vichr a napadají je parazité. Jejich utrpení však nepřichází vniveč. V půdě je rozkládají bakterie a plísně a strom je takto recyklované znovu využívá k novému olistění.
Když strom uhyne, je recyklován celý. Nezůstane nic. Plísně a bakterie jej rozloží na minerální soli a amoniak. Voda pak vrátí recyklované produkty do metabolismu dalších stromů. Draslík kupříkladu absolvuje během vegetační doby až tři cykly.
Tento text je úryvkem z knihy
Olavi Huikari: Zázračné stromy
Dokořán 2019
O knize na stránkách vydavatele
Poznámka PH: Příslušná řada Pergamen, v níž tato kniha vyšla, je mnohdy „eso“. Tato kniha (jakkoliv název oprávněně vyvolává ta nejtemnější podezření) ale není o tom, jak máme stromy objímat a čerpat z nich energii.
