Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jednotlivá psí plemena byla šlechtěna na různé funkce; psi se pak v důsledku toho od sebe (statisticky) liší nejen vzhledem/morfologií, ale i v kognitivních schopnostech, povaze atd. Vědci se nyní zaměřili na relativní endokraniální objem (relative endocranial volume, REV) různých plemen. Tuto veličinu použili jako ukazatel relativní velikosti mozku a hledali další korelace s tvarem lebky, povahou a „osobností“ různých psů/plemen. Do studie bylo zahrnuto 1 682 psů reprezentujících 172 plemen. Co se týče výsledků – tvar lebky, měřený pomocí lebečního indexu, vykazoval pozitivní, ale slabou korelaci s REV, což naznačuje, že samotná morfologie lebky není silným prediktorem velikosti mozku. Největší relativní velikost mozku měla malá plemena rodinných psů („toy“).
Naopak pracovní plemena, která byla selektována pro komplexní úkoly, kooperaci s člověkem a „inteligenci“, vykazují nejmenší REV. Kognitivní schopnosti tedy rozhodně nemusejí odpovídat u psů větší velikosti mozku. Psi s vysokým REV byli také agresivnější a projevovali ve větší míře strach nebo separační úzkost.
Ana M. Balcarcel et al, Breed function and behaviour correlate with endocranial volume in domestic dogs, Biology Letters (2024). DOI: 10.1098/rsbl.2024.0342
Zdroj: Phys.org
Poznámky PH:
Domestikace obvykle vede k poklesu velikosti mozku i inteligence (prostě druh žijící v zajetí třeba jako „živá konzerva“ inteligenci zrovna nepotřebuje). Pes má relativně oproti vlkovi mozek menší také, jenže zde je to celé složitější. Psi byli vesměs šlechtěni na to, aby mozek používali. V některých úlohách vlky naopak předčí (logicky především v těch, kde mohou nějak kooperovat s člověkem).
Co se pak týče vztahu velikosti mozku a inteligence. Posuzujeme velikost (respektive hmotnost) relativní, nějak přepočítanou na velikost těla (i když i zde bude nějaký limit – „mozek“ ze 3 neuronů toho moc nevymyslí, i kdyby měl 90 % hmotnosti těla). Jenže samozřejmě se to různě komplikuje. Měli bychom se možná zaměřit spíše na části, které odpovídají za „vyšší kognitivní funkce“ (ve smyslu – netopýr má třeba navíc kus mozku odpovídající za zpracování speciálních akustických signálů, ale asi k tomu nebude o moc chytřejší). To už je pak ale složité a rozhodnout, co počítat a co ne, by bylo dost subjektivní. A další věc – jak máme hmotnost mozku proti hmotnosti těla korelovat? Proč by to mělo být zrovna v procentech hmotnosti mozku? (Tedy kromě toho, že je to tak nejjednodušší.)
Ukazuje se, že směrnice příslušné závislosti nemá hodnotu 1, ale spíše ¾. Tedy: Pokud se třeba během evoluce dvakrát zvětší velikost těla, mozek pro „udržení inteligence“ nemusí vzrůst dvakrát.
Tedy – velcí psi budou „chytřejší“, než by odpovídalo podílu hmotnosti jejich mozku na hmotnosti těla.
Viz také: Vztah inteligence a velikosti mozku – hrátky s logaritmy
E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
