Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jak moc jsou hlavonožci inteligentní? Chovají se jako pes a mohou si brát potravu z ruky? Známe opravdu krakatici vážící tunu? Plus něco o evoluci hlavonožců a jejich taxonomii.
Na otázky odpovídá doc. RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D. z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK Praha. Přednáší zde mj. o bezobratlých, malakologii, fauně v ČR a mořské fauně.
Začněme trochou systematiky. Pomineme-li loděnky, jak se vyznat v tom, kdo je u současných hlavonožců s kým a kolik příbuzný. Máme zde sépie, chobotnice, kalmary/krakatice. Má nějaký smysl rozdělení na osmicramenné (chobotnice) a desetiramenné (ostatní)?
Caphalopoda (hlavonožci) mají 3 podřídy: Loděnky (Nautiloida), vymřelé amonity (Ammonoida) a neschránkaté hlavonožce (Coleoida). Coleoida se dělí na vymřelé belemnity a recentní skupinu Neocoleoida. Ta se dělí na desetiramenné (Decapodiformes), kam patří řády sépie (Sepiida), sepioly (sepiolida), spiruly (Spirulida) a olihně a krakatice (Teuthida) a na osmiramenné (Octopodiformes), kam patří vampýrovky (Vampyromorpha) a chobotnice (Octopoda).
Co evoluce moderních hlavonožců? Můžeme nějak odhadnout, kdy žil poslední společný předek skupiny Neocoleoida? (Známe nějaké paleontologické nálezy, nebo jak tito mají zredukované schránky, už se nenachází nic.)
Něco, co je pokládáno za možného předka Neocoleoidea, je kambrického stáří. Pak máme z jury a křídy belemnity (jak vidno výše, belemniti jsou na evolučním stromečku blíže současným hlavonožcům než svým současníkům amonitům, s nimž vymřeli při velkém vymírání na konci křídy), ale až z terciéru známe recentní skupiny Neocoleoida.
Hlavonožci jsou známi jako tvorové velmi inteligentní. Můžeme nějak porovnávat inteligenci jednotlivých hlavonožců, máme zde k dispozici i nějaké směrodatné a jednoduché číslo typu poměru hmotnosti mozku a těla?
Poměr velikosti mozku a těla mají hlavonožci největší z bezobratlých. Srovnávání jednotlivých skupin hlavonožců mezi sebou je ale jen těžko možné, protože řadu hlubokomořských druhů známe třeba jen z pár exemplářů; navíc jde často o nalezená mrtvá těla, o chování nevíme nic.
Co se týče inteligence hlavonožců, čemu můžeme věřit a co jsou naopak výmysly? Např. – co se týče používání nástrojů. Dokáží si je opracovat/upravovat? Poznávají a rozlišují jednotlivé lidi? Jsou ochotné se nechat hladit? Viděl jsem dokumenty, kde se chování přirovnávalo ke psům. Navíc jsem četl, že inteligence chobotnic asi roste, mj. i s tím, jak je v moři stále více odpadu – ideální polotovary právě pro nástroje. Co z toho brát vážně?
Používání nástrojů je skutečně jeden z faktorů, kterým se často hodnotí inteligence. Je pravda, že hlavonožci, tedy jmenovitě chobotnice, nástroje používají. Opracovávat si je nedovedou, ale využít nejrůznějších předmětů, včetně těch umělých, ano. Nedávno hodně kolovalo po internetu video, jak si chobotnice nosí skořápky z kokosu, aby se do nich kdykoli zavřela. Viděla jsem využívání petlahví jako úkrytu nebo víček od petek jako ozdoby chobotničího hradu. Lidi rozlišovat dovedou, pokud se např. v laboratoři pohybuje pár lidí, na které si zvyknou (myslím, že se to dělalo na sépiích), tak je opravdu rozliší a těch, co znají, se nebojí. Pokud vím, dají se naučit i jíst z ruky. S tím hlazením mám vlastní zkušenosti se sépiemi. Obvykle pokud má sépie náladu připlave k vám a zajímá se o vás. Pak na sebe nechá i sahat. Pokud ale náladu nemá, naskáčou na ní černé fleky na bílém podkladu a v tu chvíli se rozhodně drbat nenechá :-).
Chobotnice a kokos na YouTube
Hlavonožci jsou schopni komunikovat za pomoci barevných vzorů a luminiscence. Pamatují si prostředí, kde jim ukryjeme kořist… výčet podobných schopností by byl velmi obsáhlý. Zajímavé je, že hlavonožci jsou takhle inteligentní bez toho, že by si předávali zkušenosti z generace na generaci. Většina známých druhů je relativně krátkověkých a po vylíhnutí potomstva či nakladení vajíček hynou.
Jak je to s velikostí hlavonožců? Čemu věřit a co jsou zase jen výmysly?
Na základě otisků přísavek na kůži vorvaňů se soudí, že Architeuthis dux může dorůstat až 18 m, největší ulovený hlavonožec bylo ale mládě Mesonychoteuthis hamiltoni, které mělo 10 m a 450 kg.
Jenom? Opravdu se nikde nenašel/nevylovil kalmar, který by vážil tunu? Útoky na lodě jsou jen bajky? Tvrzení, že nějaký kalmar může být na velikost (asi stejně váží míň než kytovci, jistě) vůbec největším mořským zvířetem, je nesmysl?
Nic většího než Mesonychoteuthis hamintoni (450 kg) se skutečně nechytlo, byť podle otisků na vorvaních lze předpokládat, že tunový hlavonožec existovat může. Ale bohužel, to jsou jen výpočty. Útoky na lodě jsou skutečně jen bajky, nikdo nic takového nikdy seriózně nezaznamenal. Chcete-li nejdelšího mořského živočicha (i když velmi tenkého) pak to nebude kytovec ani krakatice, ale pásnice (Nemertea, takoví podlouhlí červovití živočichové), které mohou dorůstat běžně 30 m, ale našla se i jedna 60 m dlouhá.
Jak těžké je mít malého hlavonožce v akváriu? Kde v ČR je takto chovají, eventuálně i zkoumají jejich chování?
Mít hlavonožce v zajetí je těžké, potřeba by bylo mořské akvárium o velkém objemu a opravdu dobré cirkulaci. Nevím, že by u nás někdo choval hlavonožce, ale pochopitelně to nemohu vyloučit, lidé zkoušejí ledacos.
