Archiv článků: hlavonožci

Proč chytří hlavonožci žijí tak krátce?

Hlavonožce jsem začal sledovat zblízka v moři v roce 2008: nejprve sépie vějířovité, potom i chobotnice, když jsem se je naučil zpozorovat (samozřejmě byly celou dobu všude kolem mne). Rovněž jsem si o nich začal číst a jedna z prvních věcí, kterou jsem zjistil, mě šokovala. Sépie vějířovité, tito velcí …

více »

Mají kulturu i chobotnice?

Mezi živočichy, kteří mají kulturu, bychom možná měli zařadit i chobotnice. Na dně oceánu najdeme údajně hlavonožčí „města“, jejichž obyvatelé žijí odlišně než na jiných místech. Kristin Andrews zmiňuje kulturu i města chobotnic v rámci polemiky, proč bychom je neměli chovat na farmách. To teď pomiňme, respektive na toto téma …

více »

Které chobotnice jsou nejchytřejší?

Mnohé projevy inteligence chobotnic nás fascinují, nicméně chobotnic samozřejmě existuje celá řada druhů. Jak je porovnávat mezi sebou? Wen-Sung Chung a jeho kolegové z University of Queensland studovali čtyři druhy chobotnic pomocí magnetické rezonance. Výsledkem jsou podrobné 3D snímky umožňující srovnání jejich mozkových struktur. Závěr zní, že mozky chobotnic se …

více »

Děti času a Děti zmaru

Jak by vypadala civilizace pavouků? Co civilizace hlavonožců? Proč si lidé nezotročili mravence? A chtěli bychom prožít život jen jako epizody mezi dlouhými hibernacemi? Po delší době dojde v knižní rubrice Sciencemagu namísto úryvku zase na pojednání o knize (respektive knihách – obě na sebe volně navazují) a namísto pop-science …

více »

Jak natočit kalmara

Architeuthis dux, kalmar, respektive krakatice obrovská, je největším známým bezobratlým živočichem (na hmotnost, na délku včetně ramen mohou být asi větší medúzy). Údaje o rekordech se různí, nicméně největší jedinci dosahují délky minimálně kolem 15 metrů včetně chapadel, mají alespoň pětimetrové tělo a hmotnost tak tunu. Údaje o mnohem větších …

více »

Hlavonožci mají dvě fáze spánku, snad i sny

Chobotnice Octopus insularis během spánku mění barvu, to už se vědělo. Nová studie tvrdí, že tyto změny barvy přitom odpovídají i střídání dvou různých druhů spánku – „klidného“ a „aktivního“. Laboratorní pozorování ukázalo, že během klidného spánku jsou chobotnice nehybné a zbarvené bledě, oči stažené do štěrbin (očních důlků, nebo …

více »

Sépie zvládají test odloženého uspokojení

Dokázat chvíli počkat a získat větší odměnu, de facto investovat do odložené spotřeby – to zvládnou už i děti. Není divu, že sebekontrola přímo souvisí s dalšími kognitivními schopnosti (nejjednodušeji se to dá propojit asi tak, že vymyslet něco prostě vyžaduje dokázat se déle soustředit, překonávat odpor, nezvolit první řešení, …

více »

Vampýrovka, živoucí fosilie: jak přežít dinosaury

Kdysi rozmanitá skupina hlavonožců, vampýrovky, obývala mělká šelfová moře jury a spodní křídy. Poté se však náhle fosilní záznam ztrácí a mezera mezi současností a posledním známým výskytem ve spodní křídě (stupeň apt) představuje neuvěřitelných 120 mil. let. Nález 30 milionů let (oligocén) starého zástupce v Maďarsku (Necroteuthis hungarica) pomáhá …

více »

Hlavonožec z křídy se mohl dožívat až 200 let

Hlavonožec Diplomoceras maximum žil asi před 68 miliony lety ve svrchní křídě, tedy ve stejné době jako např. Tyrannosaurus rex. Patřil k amonitům, tedy do skupiny, která na konci křídy spolu s neptačími dinosaury také vyhynula. Stočená ulita tohoto hlavonožce, připomínající kancelářskou sponku, byla dlouhá až 1,5 metru. Linda Ivany …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close