Archiv článků: hlavonožci

Mezi živočichy, kteří mají kulturu, bychom možná měli zařadit i chobotnice. Na dně oceánu najdeme údajně hlavonožčí „města“, jejichž obyvatelé žijí odlišně než na jiných místech. Kristin Andrews zmiňuje kulturu i města chobotnic v rámci polemiky, proč bychom je neměli chovat na farmách. To teď pomiňme, respektive na toto téma …

Mnohé projevy inteligence chobotnic nás fascinují, nicméně chobotnic samozřejmě existuje celá řada druhů. Jak je porovnávat mezi sebou? Wen-Sung Chung a jeho kolegové z University of Queensland studovali čtyři druhy chobotnic pomocí magnetické rezonance. Výsledkem jsou podrobné 3D snímky umožňující srovnání jejich mozkových struktur. Závěr zní, že mozky chobotnic se …

Jak by vypadala civilizace pavouků? Co civilizace hlavonožců? Proč si lidé nezotročili mravence? A chtěli bychom prožít život jen jako epizody mezi dlouhými hibernacemi? Po delší době dojde v knižní rubrice Sciencemagu namísto úryvku zase na pojednání o knize (respektive knihách – obě na sebe volně navazují) a namísto pop-science …

Architeuthis dux, kalmar, respektive krakatice obrovská, je největším známým bezobratlým živočichem (na hmotnost, na délku včetně ramen mohou být asi větší medúzy). Údaje o rekordech se různí, nicméně největší jedinci dosahují délky minimálně kolem 15 metrů včetně chapadel, mají alespoň pětimetrové tělo a hmotnost tak tunu. Údaje o mnohem větších …

Chobotnice Octopus insularis během spánku mění barvu, to už se vědělo. Nová studie tvrdí, že tyto změny barvy přitom odpovídají i střídání dvou různých druhů spánku – „klidného“ a „aktivního“. Laboratorní pozorování ukázalo, že během klidného spánku jsou chobotnice nehybné a zbarvené bledě, oči stažené do štěrbin (očních důlků, nebo …

Dokázat chvíli počkat a získat větší odměnu, de facto investovat do odložené spotřeby – to zvládnou už i děti. Není divu, že sebekontrola přímo souvisí s dalšími kognitivními schopnosti (nejjednodušeji se to dá propojit asi tak, že vymyslet něco prostě vyžaduje dokázat se déle soustředit, překonávat odpor, nezvolit první řešení, …

Kdysi rozmanitá skupina hlavonožců, vampýrovky, obývala mělká šelfová moře jury a spodní křídy. Poté se však náhle fosilní záznam ztrácí a mezera mezi současností a posledním známým výskytem ve spodní křídě (stupeň apt) představuje neuvěřitelných 120 mil. let. Nález 30 milionů let (oligocén) starého zástupce v Maďarsku (Necroteuthis hungarica) pomáhá …

Hlavonožec Diplomoceras maximum žil asi před 68 miliony lety ve svrchní křídě, tedy ve stejné době jako např. Tyrannosaurus rex. Patřil k amonitům, tedy do skupiny, která na konci křídy spolu s neptačími dinosaury také vyhynula. Stočená ulita tohoto hlavonožce, připomínající kancelářskou sponku, byla dlouhá až 1,5 metru. Linda Ivany …

V poslední době se často diskutuje o vědomí různých živočichů. U inteligentních moderních hlavonožců (= cca vše mimo loděnky) se navíc můžeme ptát, nakolik mají vlastní inteligenci i jejich jednotlivá ramena. Chapadla chobotnice jsou do jisté míry nezávislá na centrálním mozku. Uvádí se, že po utržení se dokáží stále chovat …

Jak moc jsou hlavonožci inteligentní? Chovají se jako pes a mohou si brát potravu z ruky? Známe opravdu krakatici vážící tunu? Plus něco o evoluci hlavonožců a jejich taxonomii. Na otázky odpovídá doc. RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D. z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK Praha. Přednáší zde mj. o bezobratlých, malakologii, …