Sciencemag.cz
Doporučujeme
U příležitosti Světového dne zvířat nám odpovědi na několik otázek poskytl RNDr. Evžen Korec, CSc. Je ředitelem Zoo Tábor a vede výzkumnou skupinu, která zkoumá genetiku a dlouhověkost u psů.
Viz také: Budou nás psi provázet 20 let?
Máte nějaké psí novinky, o něž byste se rad podělil se čtenáři?
Dokončili jsme jednu etapu výzkumu genů souvisejících s dlouhověkostí, který provádíme ve spolupráci s Ústavem molekulární genetiky Akademie věd ČR. Objevili jsme čtyři geny u psů a tři u zubrů, které s dlouhověkostí souvisí. Jednoduchým testem ze stěru z ústní sliznice dokážeme zjistit, zda bude dlouhověké či nikoliv. Zatím pouze u plemene cane corso, u nějž je střední doba dožití devět let a dlouhověcí jedinci se dožívají 12,5 roku a více. U zubrů evropských je tento rozdíl výraznější – čtyři roky je střední doba dožití oproti 15 letům a více u dlouhověkých zvířat. Cílem výzkumu je získat spolehlivý a rychlý test, který dokáže vytipovat dlouhověké jedince. Jejich množením by došlo k prodloužení věku dožití všech potomků této linie. Také nový majitel by při pořízení psa snadno zjistil, zda s ním bude jeho mazlíček žít dlouho. Genetické dispozice jsou v tomhle ohledu velmi přesné, nedokáží ale zohlednit úraz, špatné zacházení či nedostatečnou stravu. Určit potenciál dlouhověkosti nyní umíme u už zmiňovaného plemene cane corso, nyní se snažíme zjistit, zda lze tuto metodu použít také u dalších psích plemen, aktuálně například u plemene kavalír king charles španěl.
A co se týče novinek z Zoo Tábor?
Z významných staveb v zoo jsme nedávno dokončili velkorysý výběh a zázemí pro surikaty, které jsme stavěli podle standardů špičkových evropských zoologických zahrad. Největší inspirací nám byla zoo v Londýně. Nový domov pro surikaty simuluje jejich přirozené prostředí pouští a polopouští jižní Afriky. Díky proskleným stěnám návštěvníci mohou poprvé surikaty sledovat i v jejich krytém a vytápěném zázemí.
Začali jsme také s podstatným rozšířením lvího výběhu, který bude až trojnásobně větší. Zahájili jsme také výstavbu nové velkorysé ubikace pro lvy. To nám umožní umístit v něm další zvířata. K našemu samci Simbovi a lvici Lueně bychom chtěli přivézt nový lví pár. Ale to teprve až po dokončení všech stavebních prací.
Kromě toho se v nejbližší době chystáme zahájit výstavbu záchranného centra pro chladnomilné šelmy. Výstavbu nám umožní skutečnost, že jsme vyhráli výběrové řízení vypsané Ministerstvem životního prostředí a získali dotaci od Státního fondu životního prostředí. V Táboře díky tomu vznikne zázemí a výběhy pro šelmy odebrané jejich majitelům kvůli týrání či nevyhovujícím podmínkám. Vzhledem přeplněnosti současných zařízení neměl dosud stát taková zvířata kam umístit a ta tak musela často zůstávat v nevyhovujících podmínkách.
Velkou popuparitu si na FB Zoo Tábor i u návštěvníků získala zkupina čtyř místních bílých akrtických vlků (sourozenců). Táborským vlkům se daří, předpokládám? Mění se aktuálně s věkem nějak jejich povaha, vztah k ošetřovatelům apod.? A co v případě pumy?
Vlci svůj vztah k ošetřovatelům nemění, můžeme o nich stále mluvit jako o velmi ochočených zvířatech. To je vidět například, když jim aplikujeme repelent proti hmyzu. Vlci sami přijdou až úplně k plotu a je vidět, že se na své ošetřovatele těší. Jistě se v tom projevuje i to, že je jako malá vlčata má manželka Jana krmila přímo z láhve, jinak by nepřežila. Proto mají tak dobrý přístup k lidem. Naopak puma Líla je polodivoká a takový blízký vztah k ošetřovatelům nemá.
A co medvěd Geňa? Viděl jsem video, kde ho kameramanka hladí a krmí…
Medvěd baribal je sice plně krotký, ale takto manipulovat s ním mohou pouze ošetřovatelé, kteří ho dobře znají. Návštěvníkům bližší kontakt s ním standardně neumožňujeme.
Základním posláním táborské zoologické zahrady je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Jsme rádi, že jsme našim zvířatům vybudovali tak dobré životní podmínky, že se pravidelně rozmnožují. Letos nás například potěšil pár silně ohrožených sov pálených, který vyvedl rovnou sedm mláďat. Další dvě mláďata se v soví části narodila také puštíkům obecným. Pravidelně množíme i klokany rudokrké, které u nás chováme v takzvané albinotické formě. Laik je pozná na první pohled, protože jsou celí bílí.
Úspěšně pokračuje také náš stěžejní záchovný program zubra evropského, kterého se nám daří množit a vypouštět do významných přírodních rezervací v celé Evropě. Letos jsme tak převezli našeho samce Tarana do vyhledávané dvousethektarové rezervace Réserve des bisons d’Europe u francouzského města Sainte-Eulalie, kde rozšířil tamní stádo a obohatí jeho genofond. Celkem se u nás v Táboře narodilo už jedenáct zubrů.
V nejbližší době výrazně rozšíříme náš vodní svět o nové druhy. Návštěvníci se mohou těšit na husici liščí, poláka velkého a zrzohlávku rudozobou. Jde o zajímavě zbarvené zástupce čeledi kachnovití.
