Hledání mimozemského života by mohl podpořit jednoduchý test, který přiměje mikroby k pohybu. Chemotaxe znamená pohyb organismu vyvolaný chemickou látkou. Vědci v Německu nyní vyvinuli novou a zjednodušenou metodu pro vyvolání chemotaktické pohyblivosti u některých mikroorganismů. „Testovali jsme tři druhy mikrobů – dvě bakterie a jeden druh archea – a …
více »Jak v přírodě vznikají nová antibiotika
Ztráta účinnosti antibiotik v důsledku rostoucí odolnosti patogenních bakterií představuje stále větší výzvu pro moderní medicínu a vědu. Výzkumníkům z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s vědci z Tokijské univerzity se podařilo dešifrovat klíčový molekulární mechanismus, kterým příroda – konkrétně půdní mikroorganismy – vytváří antibiotika ze skupiny linkosamidů. Tento …
více »RNA podle nového výzkumu nepreferuje levotočivé aminokyseliny
Záhada, proč život používá molekuly v podobě konkrétních optických izomerů, se prohloubila objevem, že RNA může spolupracovat i s pravotočivými proteiny. Proč si tedy život vybral levotočivou verzi, není jasné (poznámka: pokud prostě nejde o náhodu; bylo třeba vybrat jednu verzi, i když život postavený na pravotočivých aminokyselinách by fungoval …
více »I Nobelova cena za chemii je vlastně za umělou inteligenci
Po letošní Nobelově ceně za fyziku získali i chemici ocenění de facto za umělou inteligenci, respektive strojové učení. Fakticky tedy laureáty jsou Demis Hassabis, John Jumper a David Baker, a to konkrétně za výzkumy, které ze sekvence aminokyselin dokážou předpovědět 3D strukturu výsledného proteinu. Tím se také výrazně zjednodušuje navrhování …
více »Stopy života by se mohly dát najít i u povrchu Europy a Enceladu
Nové experimenty NASA vedou k závěru, že pro důkaz života na Europě nebo Enceladu (a snad i na dalších podobných světech s podpovrchovými oceány) nemusí být nutné se prokopávat kilometry ledové krusty. V případě existence života by jeho stopy v podobě organických molekul (např. aminokyselin, nukleových kyselin atd.) mohly přežívat …
více »Vystřižení genů může snížit množství asparaginu v pšenici
Tým biotechnologů z britským akademických i komerčních institucí (Rothamsted Research, University of Bristol, Curtis Analytics Limited) pomocí systému pro editování genů CRISPR-Cas9 vystřihával z pšenice geny odpovědné za syntézu proteinů obsahujících hodně asparaginu. Úprava se podařila u pšenice pěstované v podmínkách odpovídajících běžnému zemědělství. Asparagin sám o sobě je neškodný, …
více »Myším pořádně prodloužilo život omezení konzumace isoleucinu
Isoleucin je esenciální aminokyselinou, která se nachází řadě potravin rostlinného i živočišného původu (ořechy, vajíčka, sójový protein, drůbeží maso, ryby, mořské plody…). Je běžnou součástí proteinů a produktů, které často nepokládáme z hlediska konzumace za nijak problematické. Dudley Lamming, specialista na metabolismus z Wisconsinské univerzity, nicméně uvádí, že právě množství …
více »Za výběrem levotočivých aminokyselin možná stojí už RNA
Pozemský život používá prakticky výhradně aminokyseliny L. Zkombinovat do peptidu/proteinu aminokyseliny z obou optických izomerů by bylo krajně obtížné, sestavit větší molekulu čistě z aminokyselin D by ale šlo. Rozhodla o výběru jedné formy jen náhoda, mohli bychom v buňce např. najednou zaměnit všechny aminokyseliny a zachovat funkčnost? Nový výzkum …
více »Olomoucká vědkyně vyvinula novou metodu sponkování a značkování peptidů, která může pomoci při vývoji cílených léčiv
Novou metodu tzv. sponkování peptidů, která nabízí další možnosti jejich využití například v oblasti cílených léčiv či v biologii, vyvinula absolventka doktorského studia na katedře organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) Soňa Krajčovičová, v současné době působící na University of Cambridge. Výsledky jejího výzkumu, zaměřeného na sponkování …
více »Nádorové buňky touží po argininu a snaží se obcházet jeho nedostatek
Arginin je aminokyselina obsažená např. v rybách, mase a ořeších. Jak ukazuje výzkum publikovaný v Science Advances, ačkoliv pro člověka nejde o aminokyselinu esenciální, je nezbytnou živinou pro rakovinné buňky (zřejmě souvisí s tím, že člověk ve fázi růstu potřebuje přijímat arginin ve větší míře, a nádorové buňky také rostou). …
více »