Archiv článků: aminokyseliny

I Nobelova cena za chemii je vlastně za umělou inteligenci

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Po letošní Nobelově ceně za fyziku získali i chemici ocenění de facto za umělou inteligenci, respektive strojové učení. Fakticky tedy laureáty jsou Demis Hassabis, John Jumper a David Baker, a to konkrétně za výzkumy, které ze sekvence aminokyselin dokážou předpovědět 3D strukturu výsledného proteinu. Tím se také výrazně zjednodušuje navrhování …

více »

Vystřižení genů může snížit množství asparaginu v pšenici

Tým biotechnologů z britským akademických i komerčních institucí (Rothamsted Research, University of Bristol, Curtis Analytics Limited) pomocí systému pro editování genů CRISPR-Cas9 vystřihával z pšenice geny odpovědné za syntézu proteinů obsahujících hodně asparaginu. Úprava se podařila u pšenice pěstované v podmínkách odpovídajících běžnému zemědělství. Asparagin sám o sobě je neškodný, …

více »

Myším pořádně prodloužilo život omezení konzumace isoleucinu

Isoleucin je esenciální aminokyselinou, která se nachází řadě potravin rostlinného i živočišného původu (ořechy, vajíčka, sójový protein, drůbeží maso, ryby, mořské plody…). Je běžnou součástí proteinů a produktů, které často nepokládáme z hlediska konzumace za nijak problematické. Dudley Lamming, specialista na metabolismus z Wisconsinské univerzity, nicméně uvádí, že právě množství …

více »

Za výběrem levotočivých aminokyselin možná stojí už RNA

Pozemský život používá prakticky výhradně aminokyseliny L. Zkombinovat do peptidu/proteinu aminokyseliny z obou optických izomerů by bylo krajně obtížné, sestavit větší molekulu čistě z aminokyselin D by ale šlo. Rozhodla o výběru jedné formy jen náhoda, mohli bychom v buňce např. najednou zaměnit všechny aminokyseliny a zachovat funkčnost? Nový výzkum …

více »

Olomoucká vědkyně vyvinula novou metodu sponkování a značkování peptidů, která může pomoci při vývoji cílených léčiv

Novou metodu tzv. sponkování peptidů, která nabízí další možnosti jejich využití například v oblasti cílených léčiv či v biologii, vyvinula absolventka doktorského studia na katedře organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) Soňa Krajčovičová, v současné době působící na University of Cambridge. Výsledky jejího výzkumu, zaměřeného na sponkování …

více »

Dávné proteiny osvětlují původ života na Zemi

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Alifatické nerozvětvené aminokyseliny byly z proteinogenní abecedy vypuštěny, protože vytvářejí polypeptidy, které jsou nadměrně rozpustné. Tým výzkumníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, BIOCEV a ÚOCHB (Česká republika), Johns Hopkins University (USA) a ELSI (Japonsko) zjistil, proč moderní proteiny používají repertoár 20 kanonických aminokyselin (AA). Simulací časných podmínek na Zemi v …

více »

Ani málo, ani moc (vody): Při vzniku života mohly hrát roli kapky v atmosféře

Jak se z jednotlivých aminokyselin v abiotickém prostředí sestaví peptidy? Ve vodném roztoku se reakci moc probíhat nechce, respektive současně dochází k hydrolýze peptidu a nařeďování obsahu. Chemici z Purdue University nyní tvrdí, že vyřešili problém, kdy vznikající život na jednu stranu potřeboval vodu, ale také prostředí mimo vodu. Namísto …

více »

Umělá inteligence porazila lidské odborníky při předpovědi chování proteinů

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Konkrétní sekvence aminokyselin sice určuje vlastnosti výsledné bílkoviny, ale rozhodně ne způsobem, který by byl na první pohled nějak zvlášť zřejmý. Následně se protein skládá do složitých struktur se sekundární i terciální konformací a z toho vyplývající funkcí. Ze samotného pořadí aminokyselin těžko poznat, zda výsledek bude fungovat jako hemoglobin …

více »