Tiahuanaco (Tiwanaku) představuje fascinující civilizaci. Rozvaliny města se nacházejí nedaleko jezera Titicaca v nadmořském výšce téměř 4 000 metrů. Samotné město vzniklo někdy na počátku letopočtu, kultura vzkvétala a expandovala zhruba v 6.-11. století. Neznáme její vztah k říši Inků ani ke státním útvarům Aymarů později existujícím v této oblasti …
více »Pravěcí moravští řemeslníci při výrobě forem pro odlévání používali zemní vosk
Barbarští řemeslníci ve 2. století našeho letopočtu při výrobě forem pro následné odlévání kovových předmětů cíleně využívali ozokerit – zemní vosk, který byl na území dnešní Moravy zřejmě importován ze severní nebo východní části Evropy. Vyplývá to z analýzy forem nalezených v několika moravských lokalitách, na které se kromě archeologů …
více »Virus hepatitidy B trápil už pravěké lidi
HBV očividně ovlivňoval už pravěké populace lovců-sběračů. To, jak se viry šířily a měnily v minulosti, má spojitost i s jejich aktuálními variantami. Nejnověji to dokazuje studie, která vystopovala vývoj viru hepatitidy B z pravěku až po současnost. Naznačuje, že všechny známé nynější varianty pocházejí z linie, která trápila už …
více »Slovenští egyptologové učinili objev v pevnosti z doby Ramesse III.
Egyptológovia z Ústavu orientalistiky SAV a špecialisti podporení Nadáciou Gedíd Aigyptos absolvovali v septembri 2021 v poradí už jedenástu výskumnú sezónu na archeologickej lokalite Tell el-Retábí. Odborníci sa tentoraz zamerali na málo známy severozápadný okraj pevnosti faraóna Ramessa III. z prvej polovice 12. storočia pred Kristom. Počas výskumu sa im …
více »Na stopě posledním lovcům a sběračům v českých zemích
Zatímco v pozdním paleolitu byla krajina suchá a holá, v mezolitu se uvažuje o větší vlhkosti i zalesnění. Jak žili poslední pravěcí lovci a sběrači? A jak vypadala tehdy česká krajina? Na tyto otázky hledá odpověď mezinárodní tým archeologů. V rámci víceletého výzkumu zkoumají převisy na Kokořínsku. Letos se jim …
více »Evropský společný trh konce doby bronzové
Panovníci starověké Mezopotámie již minimálně od Sargona zaváděli jednotné systémy váhových, délkových, plošných a objemových měr. Váhy a závaží známe ovšem z Mezopotámie a Egypta již z doby kolem r. 3000 př. n. l. Na konci doby bronzové, někdy kolem r. 1000 př. n. l., se tento systém používal také …
více »Nejstarší prosné pivo ve vědru z doby bronzové
Pivo blížilo dnešnímu pivnímu stylu lambik. Pozůstatky nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě s největší pravděpodobností ukrývalo bronzové vědro pocházející z 9. století před naším letopočtem, které v roce 2017 objevil tým archeologů u Kladiny na Pardubicku. Zbytky obsahu této nádoby z doby bronzové zkoumali vědci z Univerzity Palackého v …
více »Mák domestikovali (i) pod Alpami
Tedy možná. A mohlo k tomu samozřejmě dojít na různých místech nezávisle na sobě. Někdy se předpokládá blízkovýchodní původ pěstování máku (opium bylo známo ve starověkém Egyptě i Mezopotámii) a jeho příchod do Řecka z Malé Asie (zmínka o makových odvarech je nejspíš už v homérských eposech). Zdroj níže naopak …
více »Velmi staré pivo z jižní Číny bylo vyrobeno s pomocí plísní
Neolit v jižní Číně byl od počátku založen na rýži, takže totéž platí i pro hlavní složku příslušného piva. Jeho zbytky byly nalezeny v keramických nádobách z mohyly z Qiaotou (Čchiao-tu, či jaká má být správně transkripce). Nález je datován do doby kolem r. 7000 př. n. l., kdy zde …
více »Nedaleko Řípu odkryli unikátní pravěkou mohylu s pohřbem dítěte
Unikátní mohylu z doby kamenné zkoumají archeologové u obce Dušníky v Ústeckém kraji. Jedná se o takzvanou dlouhou mohylu, která patří k nejstarším v Evropě. Odhalili zachovalý mohylový násep a především hrobovou komoru se zachovalou výdřevou, pohřbem dítěte a artefakty z doby asi 3800 let př. n. l. „Mohyla v …
více »