Panovníci starověké Mezopotámie již minimálně od Sargona zaváděli jednotné systémy váhových, délkových, plošných a objemových měr. Váhy a závaží známe ovšem z Mezopotámie a Egypta již z doby kolem r. 3000 př. n. l. Na konci doby bronzové, někdy kolem r. 1000 př. n. l., se tento systém používal také …
více »Nejstarší prosné pivo ve vědru z doby bronzové
Pivo blížilo dnešnímu pivnímu stylu lambik. Pozůstatky nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě s největší pravděpodobností ukrývalo bronzové vědro pocházející z 9. století před naším letopočtem, které v roce 2017 objevil tým archeologů u Kladiny na Pardubicku. Zbytky obsahu této nádoby z doby bronzové zkoumali vědci z Univerzity Palackého v …
více »Mák domestikovali (i) pod Alpami
Tedy možná. A mohlo k tomu samozřejmě dojít na různých místech nezávisle na sobě. Někdy se předpokládá blízkovýchodní původ pěstování máku (opium bylo známo ve starověkém Egyptě i Mezopotámii) a jeho příchod do Řecka z Malé Asie (zmínka o makových odvarech je nejspíš už v homérských eposech). Zdroj níže naopak …
více »Velmi staré pivo z jižní Číny bylo vyrobeno s pomocí plísní
Neolit v jižní Číně byl od počátku založen na rýži, takže totéž platí i pro hlavní složku příslušného piva. Jeho zbytky byly nalezeny v keramických nádobách z mohyly z Qiaotou (Čchiao-tu, či jaká má být správně transkripce). Nález je datován do doby kolem r. 7000 př. n. l., kdy zde …
více »Nedaleko Řípu odkryli unikátní pravěkou mohylu s pohřbem dítěte
Unikátní mohylu z doby kamenné zkoumají archeologové u obce Dušníky v Ústeckém kraji. Jedná se o takzvanou dlouhou mohylu, která patří k nejstarším v Evropě. Odhalili zachovalý mohylový násep a především hrobovou komoru se zachovalou výdřevou, pohřbem dítěte a artefakty z doby asi 3800 let př. n. l. „Mohyla v …
více »Za neolit mohla kometa?
Kometa, která dopadla na Zemi někdy po roce 11 000 př. n. l., byla podle nového výzkumu nejničivějším impaktem od doby dinosaurů. K dopadu většího úlomku mělo dojít i v jihozápadní Asii (viz i odkaz níže) a výsledkem mělo být i přímé ovlivnění vývoje lidské civilizace – usazování lidí a …
více »U Lipan objevili pozůstatky obrovského valu
Někdy – nejspíš v raném středověku nebo dříve – zde postavili mohutný, pět kilometrů dlouhý a několik metrů vysoký liniový val s příkopy po obou stranách. Čertovu brázdu mezi Sázavou a Chotouní měl podle legendy vyorat sv. Prokop s čertem zapřaženým v pluhu, ale jednoznačná archeologická interpretace jejího původu dosud …
více »Dynamický pravěk: Dosud neznámé migrace v českém eneolitu a době bronzové
V období kultur se šňůrovou keramikou a zvonových pohárů měla zřejmě jen omezená skupina mužů právo plodit potomstvo. Skupiny, které rychle změnily pravidla a nahradily kulturu původních obyvatel, systém privilegovaných mužů s právem plodit potomstvo nebo jiný pohled na počátky doby bronzové. Nejen tyto novinky o životě v pravěké Evropě …
více »Dingo nežil úplně divoce
Americká antropoložka Pat Shipmanová přišla v knize Invadors s představou, že právě domestikace psa vedla k evolučnímu úspěchu Homo sapiens a k tomu, že v Evropě naši předkové triumfovali nad neandrtálci. Z toho pak vyplývá i to, že ochočení vlka klade Shipmanová do velmi vzdálené minulosti, rozhodně ne do samotného …
více »Nejstarší mincovna ze starověké Číny
Až dosud jsme za nejstarší mince (v užším slova smysly) pokládali ty lýdské. Nyní archeologové při vykopávkách ve starověké slévárně bronzu v čínské provincii Che-nan našli nejstarší známou mincovnu z doby dynastie Východních Čou. Město Guanzhuang se nachází nedaleko Žluté řeky, vzniklo kolem roku 800 př. n. l. a zřejmě …
více »