Kometa, která dopadla na Zemi někdy po roce 11 000 př. n. l., byla podle nového výzkumu nejničivějším impaktem od doby dinosaurů. K dopadu většího úlomku mělo dojít i v jihozápadní Asii (viz i odkaz níže) a výsledkem mělo být i přímé ovlivnění vývoje lidské civilizace – usazování lidí a …
více »U Lipan objevili pozůstatky obrovského valu
Někdy – nejspíš v raném středověku nebo dříve – zde postavili mohutný, pět kilometrů dlouhý a několik metrů vysoký liniový val s příkopy po obou stranách. Čertovu brázdu mezi Sázavou a Chotouní měl podle legendy vyorat sv. Prokop s čertem zapřaženým v pluhu, ale jednoznačná archeologická interpretace jejího původu dosud …
více »Dynamický pravěk: Dosud neznámé migrace v českém eneolitu a době bronzové
V období kultur se šňůrovou keramikou a zvonových pohárů měla zřejmě jen omezená skupina mužů právo plodit potomstvo. Skupiny, které rychle změnily pravidla a nahradily kulturu původních obyvatel, systém privilegovaných mužů s právem plodit potomstvo nebo jiný pohled na počátky doby bronzové. Nejen tyto novinky o životě v pravěké Evropě …
více »Dingo nežil úplně divoce
Americká antropoložka Pat Shipmanová přišla v knize Invadors s představou, že právě domestikace psa vedla k evolučnímu úspěchu Homo sapiens a k tomu, že v Evropě naši předkové triumfovali nad neandrtálci. Z toho pak vyplývá i to, že ochočení vlka klade Shipmanová do velmi vzdálené minulosti, rozhodně ne do samotného …
více »Nejstarší mincovna ze starověké Číny
Až dosud jsme za nejstarší mince (v užším slova smysly) pokládali ty lýdské. Nyní archeologové při vykopávkách ve starověké slévárně bronzu v čínské provincii Che-nan našli nejstarší známou mincovnu z doby dynastie Východních Čou. Město Guanzhuang se nachází nedaleko Žluté řeky, vzniklo kolem roku 800 př. n. l. a zřejmě …
více »Podivné hroby, vzácné šperky a mince. Archeologové odkryli překvapivé nálezy
Už od března 2017 až do letoška prováděli pracovníci Archeologického centra Olomouc průzkum lokalit, kudy povede plánovaná trasa D1 u Přerova. Zaměřili se přitom na lokality Dluhonice, Předmostí, ale i Horní Moštěnice a Bochoř. Výsledek jejich práce je ohromující – odvezli si více než jedenáct set beden artefaktů a antropologických …
více »Tabulka Si.427 má ukazovat zrod babylónské trigonometrie
Babyloňané, jak známo, znali Pythagorovu větu. Tabulka z doby asi 1700 př. n. l. (starobabylonské období) má představovat nejstarší důkaz nejen této znalosti, ale i babylonské goniometrie obecně. Tisková zpráva k příslušné studii mluví o „aplikované geometrii“ a „protogoniometrii“. Tedy nám (laikům) by to asi nepřipadalo jako goniometrie, protože toto …
více »Duchcovský poklad a stěhování Keltů
Slavný nález s více než tisíci bronzovými šperky v bronzovém kotli objevený v r. 1882 u vesnice Lahošť u Duchcova odhalil vědcům nové informace o migraci v době laténské, která je spojována s historickými Kelty. Pomocí materiálové analýzy ho zkoumal tým odborníků pod vedením Alžběty Danielisové z pražského Archeologického ústavu …
více »Unikátní způsob pohřbívání v Býčí skále
Snad tehdejší lidé věřili, že hříchy z pozemského světa odplaví voda? Archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s kolegy z dalších univerzit a institucí dokončili revizní archeologický výzkum v Býčí skále na Blanensku. Přišli mimo jiné s unikátním zjištěním, které přibližuje pohřbívání tamní …
více »Největší akvadukt starověkého světa
Za labutí píseň římského umění stavby vodovodů lze považovat systém, který zásoboval Konstantinopol, tedy vznikl až na samém konci antické éry. Pro zásobování metropole východní části Římské říše nechal už celkem úctyhodný akvadukt vybudovat císař Valens (to je ten, který padl u Adrianopole v bitvě s Vizigóty), podstatně byla celá …
více »