Pixabay License. Volné pro komerční užití

Slepice byly domestikovány později, než se myslelo

Otázka domestikace slepic zajímá nejspíš méně lidí než obdobný proces u psů, koček či koní. Přitom ovšem slepice/kuře/kur je dnes celosvětově jedním z nejpočetnějších zvířat. Bez ohledu na diskutabilní kvalitu života domestikovaných kurů je tento druh z hlediska schopnosti rozmnožit své geny krajně úspěšný. Podle nové studie souvisí chov kura původně s pěstováním rýže, a to v suché variantě. (PH: chápu-li dobře, myslí se tím, že se rýže pěstovala prostě jako obilí u nás, pouze s vodou ze srážek. Takže „suché“ pěstování rýže bylo možné pouze ve velmi vlhkých oblastech, spíše od Číny na jih? Nebo se to myslí jinak?)
Podle starších teorií byl kur domestikován asi před 10 000 lety v Číně, jihovýchodní Asii nebo Indii a do Evropy/Středomoří se slepice dostaly asi o 3 000 let později. Podle nové studie k domestikaci ovšem došlo až mnohem později, spolu se „suchým“ pěstováním rýže, které lákalo ptáky z okolní džungle. K domestikaci mělo dojít až kolem r. 1500 př. n. l., a to v někde v jihovýchodní Asii. Slepice se dále šířily po obchodních trasách, ve Středomoří pak na tom měli pochopitelně podíl hlavně Řekové a Féničané.
V rané době železné byl kur v Evropě spíše předmět kultu než potrava (stále samozřejmě dle nové studie). Slepice se pohřbívaly, ať už samostatně nebo s lidmi. Muži bývali pohřbíváni s kohouty a ženy se slepicemi. Až Řím zpopularizoval kuřata a vejce jako potravinu. Například v Británii se kuřata pravidelně konzumovala až ve 3. stol. n. l., a i pak převážně ve městech a na vojenských základnách.

Datová opora pro novou studii? Vědci znovu analyzovali a vyhodnotili pozůstatky kuřat nalezené na více než 600 nalezištích v 89 zemích. Zkoumali kostry, místa nálezů a historické záznamy týkající se společností a kultur, v nichž byly kosti nalezeny. Nejstarší kosti určitě domácího kura pocházejí prý, kupodivu, z neolitické lokality Ban Non Wat ve středním Thajsku a datují se do období 1650 až 1250 let př. n. l.
Stejný tým vědců rovněž použil radiokarbonové datování ke stanovení stáří 23 předpokládaných nejstarších kuřat nalezených v západní Eurasii a severozápadní Africe. Většina kostí je ale prý mnohem mladší, než se dosud předpokládalo. Výsledky vyvracejí tvrzení o výskytu kuřat v Evropě před 1. tis. př. n. l. a naznačují, že se sem dostala až kolem roku 800 př. n. l. A poté, co se kuřata dostala do oblasti Středomoří, trvalo téměř o 1 000 let déle, než se jejich chov rozšířil i do chladnějších oblastí Evropy (Skotsko, Skandinávie…).

Best, J. et al, Redefining the timing and circumstances of the chicken’s introduction to Europe and north-west Africa, Antiquity (2022). DOI: 10.15184/aqy.2021.90
Peters, J. et al, The biocultural origins and dispersal of domestic chickens, Proceedings of the National Academy of Sciences (2022). www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.2121978119
Zdroj: University of Exeter / Phys.org

Poznámka PH: Těžko říct, budou zase další výzkumy, subjektivně je opravdu divné to, že by zrovna kur byl vnímán jinak než jako zdroj potravy. Řím před Kelty zachránily husy, ne slepice. Kde se vůbec ve starověkých (Blízký východ + Středomoří) záznamech najde něco o slepicích? (Napadají mě pouze Sokratova poslední slova, že Asklepiovi dluží kohouta.) Další věc, ještě údajně ani v raném středověku u nás slepice neprodukovaly vejce kontinuálně. To by zase naznačovalo dost pozdní domestikaci…

Jak vylepšit tepelné štíty?

Tepelný štít je součást kosmické lodi, družice či sondy, která má obránit lidi či náklad …

2 comments

  1. Ony ani současné druhy slepic nesnáší v domácích podmínkách kontinuálně – v zimě máte těch vajec opravdu minimum, a od jedné slepice máte tak 150 vajec ročně.

    Velkochovy, kde je snůška prakticky kontinuální, chovají speciální vysoce šlechtěná plemena, která se v domácích podmínkách „na dvorku“ chovat nejdají.

    Nejsem vůbec odborník, žiju ve městě, pamatuju jenom svoji babičku, která slepice měla.

    Viz. třeba https://www.ireceptar.cz/zvirata/nosna-plemena-slepic-20210317.html

  2. Pavel Houser

    Ja to mam zase z Legendy o Ostojovi (https://www.databazeknih.cz/knihy/legenda-o-ostojovi-43119), kde autor pise, jak asi mohly slepice Ostojovi nest, a ze proto zrejme domestikovane az nedavno. Ale treba roli slepice/kohoutu pro drivejsi lidi podcenuju (houser, ze jo :-)), „cerveny kohout“, tj. role v jazyce, davalo se to na korouhvicky…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close