Keramika nalezená poblíž termálních pramenů v Santovce na jihu Slovenska byla vyrobena v době přibližně 5800 př. n. l. Z tohoto období nebyly dosud ve střední Evropě keramické nádoby známy. Výzkum geologů a archeologů z Masarykovy univerzity naznačuje, že tuto keramiku překvapivě vyrobili lovci-sběrači, nikoli první zemědělci. Vědecký výzkum zaměřený …
více »Na Slovensku objevili první hrob jámové kultury
Slovensko-poľskému archeologickému tímu sa v obci Hatalov (okr. Michalovce) v lokalite Ridziny podaril mimoriadny nález. Pri výskume mohylových násypov objavil veľmi dobre zachované kostrové pozostatky. Mladý jedinec mužského pohlavia vo veku 16 až 18 rokov bol podľa archeológov príslušníkom najstaršieho indoeurópskeho obyvateľstva jamovej kultúry z obdobia rokov 3300 až 2600 …
více »Archeologický výzkum na lokalite Bojná opět přinesl nové objevy
Tím špičkových odborníkov z Archeologického ústavu Slovenskej akadémie vied (AÚ SAV, v. v. i.) už od roku 2007 intenzívne skúma známe archeologické nálezisko v Bojnej (okr. Topoľčany). Zameriava sa na objasnenie hospodárskeho i politického vývoja tamojšej komunity v siedmom až v desiatom storočí. Vďaka viacerým mimoriadnym objavom archeológovia SAV výrazne …
více »Luxusní zboží na Berounsku. Vědci zrestaurovali depot z doby stěhování národů
Unikátní soubor předmětů z poloviny 5. století náhodně našel muž v Hostimi u Berouna. Po více než dvou letech konzervátorských a restaurátorských prací se odborníkům z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, podařilo zrekonstruovat šest skleněných a sedm keramických nádob i různé železné a bronzové nástroje či jejich části. Nález neboli …
více »Mutace proti malárii se v Arábii rozšířila rychle
Nová studie ukazuje, že u lidí žijících ve starověké východní Arábii se po vzniku zemědělství v této oblasti zhruba před 5 000 lety rychle vyvinula/rozšířila mutace poskytují větší odolnost vůči malárii. Analýza DNA pozůstatků 4 lidí z Bahrajnu z období Tylos (300 př. n. l. až 600 n. l.) odhalila …
více »Mobilní aplikace Pražský hrad archeologický
Pěti nejdůležitějšími archeologickými areály Pražského hradu, které jsou z naprosté většiny veřejnosti nepřístupné, provede zájemce mobilní aplikace Pražský hrad archeologický. Seznámí je s historií jednotlivých památek a ukáže jim i to, jak se prostor vyvíjel v průběhu staletí. Na aplikaci pracovali odborníci z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, ve spolupráci …
více »Zrození zbraní a válečnictví
Je to překrásný křišťálový artefakt, mušlovité stopy štípání se třpytí ve slunečním svitu, je to dýka. Dýka, nejen obyčejný nůž. Co ale dělá dýku dýkou? Je to jen oboustranné ostří zakončené hrotem? Z hlediska čistě praktické funkce mohou být oba artefakty téměř zaměnitelné. Hlavní rozdíl mezi dýkou a nožem spočívá …
více »Osada prvních zemědělců ukazuje, jak žili lidé na českém území před 7 000 lety
Experti stále diskutují o tom, zda neolitické dlouhé domy patro měly, či nikoli. Novou neolitickou osadu u Kutné Hory objevili badatelé z Archeologického ústavu AV ČR, Praha. Unikátní je v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevznikla žádná jiná sídliště a díky tomu se místo perfektně zachovalo – …
více »Ve Skandinávii nově příchozí původní obyvatele vybíjeli
Otázka evropského neolitu se intenzivně řeší již několik desetiletí. Šlo spíše o migraci, nebo nový životní styl přejímali původní obyvatelé? Koho jsou tedy současní Evropané spíše potomky (samozřejmě odpověď nemusí být univerzální, v různých oblastech to může být různě)? Podobná otázka pak platí i pro migraci lidí hovořících indoevropskými jazyky …
více »Genom prvoků malárie rodu Plasmodium lze získat z historických lidských ostatků
Na studii „Ancient Plasmodium genomes shed light on the history of human malaria“ se kromě desítek badatelů z mnoha zemí podílel také tým z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK. Článek popisuje šíření malárie v historických populacích prostřednictvím studia jejího genomu. V studii jsou zahrnuty vzorky z výzkumu v jižním …
více »