Archiv článků: archeologie

Kov v evropském pravěku fungoval jako moderní peníze

Váhové hodnoty kovových peněz v pravěku měly stejné statistické rozložení denních výdajů jako moderní západní domácnost. Archeologové z univerzit v německém Göttingenu a italském Salentu analyzovali více než 20 000 kovových předmětů z více než 1 000 hrobů v Itálii, Švýcarsku, Rakousku, Slovinsku a Německu v období přibližně od roku …

více »

Norsko bylo v době Vikingů násilnější než Dánsko

V době Vikingů panovala v severní Evropě relativně vysoká míra násilí, proč by ale měla být někde větší než jinde? Podle nové studie bylo nicméně Norsko mnohem konfliktnější než Dánsko. Alespoň pokud jde o „interpersonal violence“, kam se nezapočítávají „tresty udělené shora“ – popravy apod. (tedy řekněme „soukromé násilí“). Má …

více »

Vědci zkoumali staroegyptskou metalurgii

Slovenský a poľský archeologický tím skúmajúci staroegyptské nálezisko Tell el-Retábí preskúmal zvyšky sídliskovej metalurgie, najmä z obdobia Novej ríše a Tretieho prechodného obdobia (zhruba 1550–664 pred Kr.). Zatiaľ čo Tutanchamonova zlatá maska a poklady z kráľovských hrobiek v Tanise z rovnakej doby sú všeobecne známe, bežné používanie kovov v každodennom …

více »

Nová studie odhaluje populační historii největší pastevecké skupiny v Africe

Fulbové jsou pastevci obývající západní oblasti Afriky od Čadského jezera až po pobřeží Atlantiku. Navzdory jejich širokému rozšíření ale zůstával původ této populace nejasný. Tito lidé totiž vedou především kočovný způsob života, který nezanechává mnoho dohledatelných archeologických stop. Mezinárodní tým vědců s výraznou českou účastí proto analyzoval genomická data této …

více »

Vědci odhalili stopy po vojenské službě na chrupu vojáka

Vojáci do první poloviny 19. století používali zuby k otevírání prachových nábojů. Vědci z Archeologického centra Olomouc několik let zkoumali kosterní pozůstatky vojáka z první poloviny 19. století, který měl netypicky poškozené přední zuby. Analýza odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových nábojů, což přináší unikátní fyzický důkaz o …

více »

Pražský Břevnov odkrývá svá tajemství. Odborníci zkoumají kosterní pozůstatky z válečného hrobu z roku 1757

V českém, ale i v evropském měřítku ojedinělá příležitost prozkoumat a zhodnotit kosterní pozůstatky mimořádně velkého počtu lidí, kteří zemřeli v přímém důsledku válečné události, se naskytla archeologům a zejména antropologům v pražském Břevnově. Čtyřměsíční průzkum potvrdil, že na jihozápadní straně kláštera vzniklo v květnu a červnu roku 1757 během …

více »

V oblasti dnešní Vídně byly v raném středověku geneticky vzdálené skupiny, které se integrovaly do jedné společnosti

Kulturní integrace zřejmě fungovala i přes velké genetické rozdíly a tito lidé se asi považovali za Avary. Vědci z Masarykovy univerzity společně s mezinárodním týmem provedli archeogenetickou analýzu více než 700 lidských koster z raného středověku. Dvě velká pohřebiště, Mödling a Leobersdorf, byla geneticky analyzována v celém svém rozsahu. Překvapivým …

více »

Lebka z Efesu nepatřila sestře královny Kleopatry

Krátký, ale pestrý život Arsinoé IV. A o konci hezké hypotézy. Mezioborový výzkumný tým vedený antropologem Gerhardem Weberem z Vídeňské univerzity společně s odborníky z Rakouské akademie věd analyzoval lebku, která byla nalezena v roce 1929 v ruinách Efesu. Dlouho se spekulovalo, že by mohlo jít o ostatky Arsinoé IV., …

více »