Archiv článků: archeologie

Oblíbená prázdninová akce Archeologické léto je zpátky! Odborníci z Archeologických ústavů AV ČR a několika desítek dalších institucí zvou na návštěvu atraktivních archeologických lokalit a míst se zajímavou a mnohdy tajemnou historií. K jakému účelu mohla sloužit kruhová stavba z období neolitu v Praze-Vinoři? Co víme o mohyle Žuráň, z …

Jantarová stezka spojovala po tisíciletí Pobaltí se Středomořím. Ucelenější podobu získala v době bronzové, tedy cca po roce 1800 př. n. l. Nicméně s jantarem se obchodovalo i na mnohem větší vzdálenosti, alespoň někdy. V roce 1914 byly při vykopávkách zikkuratu v asyrském Aššuru nalezeny dva korálky datované do období …

Skutečně větší míru násilných střetů mezi lidmi přinesl až neolit? Lze o tom pochybovat. Samozřejmě záleží na tom, jak si válku definujeme – nejspíš prostě tak, že se jedná o násilný střet, do něhož se zapojí větší množství lidí, eventuálně navíc nějak organizovaně a s cílem protivníka usmrtit (spontánně vzniklá …

Neolit a eneolit byl v Evropě – celkem v rozporu s dřívějším přesvědčením – obdobím značně násilným. Podle nově provedené studie více než desetina kosterních pozůstatků více než 2 300 raných zemědělců ze 180 lokalit z období cca 6 000 až 2 000 př. n. l. vykazuje zranění způsobená zbraněmi. …

Archeologové z Moravského zemského muzea představují unikátní nález z lokality Ostrava-Hošťálkovice II. Jemná rytina koně a mamuta na povrchu říčního valounu je stará přibližně 15 tisíc let. Podobný předmět z tohoto období nebyl v Česku nalezen již několik desítek let. Ústav Anthropos a Centrum kulturní antropologie Moravského zemského muzea v Brně poprvé představují veřejnosti …

Piktové obývající jižní Skotsko byli tradičně pokládáni za dost záhadný národ. Obvykle se řadili ke Keltům, ale nechyběly ani názory, že jde o potomky původního předindoevropského obyvatelstva (což se úplně nevylučuje, protože „Keltové“ je kategorie především jazyková; o jazyce Piktů nevíme každopádně skoro nic). Navíc podle některých historických zdrojů (středověká …

Pěstní klíny z období první migrace člověka z Afriky, skořápky vyhynulých pštrosů nebo jedinečná kolekce skalních rytin. Mezinárodní tým vedený Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, úspěšně zakončil třetí výkopovou sezonu v Ománu. Díky unikátním nálezům vědci mimo jiné přispějí k rekonstrukci klimatu a historie největší písečné pouště světa. Na výkopových …

Stonehenge ukazuje, že jeho stavitelé měli zájem o pohyb Slunce po obloze. Pozice jednotlivých prvků mají vztah k východu Slunce za letního slunovratu a západu za zimního. Ve evropských společnostech pozdní doby kamenné (konečnou podobu Stonehenge získalo nejspíš na samém konci eneolitu v éře kultury zvoncových pohárů) to není nic …

Mléčné výrobky se v Evropě konzumují od neolitu, jejich využití bylo součástí příslušného „kulturního balíčku“ prvních zemědělců. V samotném neolitu nicméně příliš podstatnou část stravy zřejmě netvořily. Nové analýzy zbytků na keramice z polské lokality Sławęcinek ukazují, že naopak v eneolitu (naleziště pochází zhruba z doby 3600-3100 př. n. l., …

Zlato v předmětech z Tróje, Poliochni (osada na egejském ostrově Lemnos), Gruzie a Uru v Mezopotámii má stejný geografický původ a obchodovalo se s ním na velké vzdálenosti. Alespoň to platí pro situaci na počátku doby bronzové ve 2. polovině 3. tisíciletí př. n. l. Výsledky jsou založeny na studiu …