Mezinárodní spolupráce LIGO-Virgo-KAGRA detekovala dvě gravitační vlny s neobvyklými rotačními pohyby černých děr. Námi detekované gravitační vlny jsou „chvění“ v časoprostoru, která vznikají v důsledku katastrofických událostí v hlubokém vesmíru; nejsilnější vlny jsou vytvářeny srážkami černých děr. Pomocí sofistikovaných algoritmických technik a matematických modelů jsou vědci schopni z analýzy gravitačních …
více »
Mezinárodní tým vědců vedený Leibnizovým institutem pro astrofyziku v Postupimi (AIP) se zaměřil na desetiletí diskutovanou otázku, proč se galaxie otáčejí rychleji, než se očekávalo, a zda je toto chování způsobeno neviditelnou temnou hmotou nebo kolapsem gravitace v kosmickém měřítku. Studie analyzovala data o rychlosti hvězd z 12 nejmenších a …
více »
Domníváme se, že černé díry na konci svého života explodují, ale fyzikové dosud odhadovali, že k takovým explozím dochází nanejvýš jednou za 100 000 let. Nový výzkum však došel k závěru, že existuje více než 90% pravděpodobnost, že jednu z těchto explozí černé díry budeme moci pozorovat během příštích deseti …
více »
Nově nalezená černá díra roste podle astronomů jednou z největších rychlostí, jaké kdy byly zaznamenány. Tento objev rentgenové observatoře Chandra může pomoci vysvětlit, jak některé černé díry mohly už relativně brzy po velkém třesku dosáhnout enormní hmotnosti. Zkoumaná černá díra má hmotnost asi miliardkrát větší než Slunce a nachází se …
více »
Za určitých podmínek v raném vesmíru se tyto temné baryony mohly stát natolik hustými a hmotnými, že by se vlastní gravitací zhroutily do velmi malých, stabilních černých děr. Dvě nedávné studie Stefana Profuma z Kalifornské univerzity v Santa Cruz navrhují teorie, které se snaží vysvětlit povahu temné hmoty. S. Profumo …
více »
Podle nové studie se vliv temné energie na vesmír – dlouho považovaný za konstantní – ve skutečnosti v průběhu kosmického času mění. Vědci ukazují, že stávající data lze chápat jako výsledek přeměny hmoty na temnou energii v černých dírách. A jak to souvisí s neutriny v titulku? Nové poznatky vycházejí …
více »
Mezinárodní tým astronomů pod vedením Texaské univerzity v Austinu identifikoval nejvzdálenější a tedy i nejstarší dosud známou černou díru. Černou díru i galaxii, ve které se nachází, CAPERS-LRD-z9, pozorujeme v době 500 milionů let po velkém třesku, kdy měl vesmír pouze 3 % svého současného stáří. Astronomové tak mají jedinečnou …
více »
Zdá se, že černá díra v M87 obsahuje elektrony, které jsou asi 100krát chladnější než protony. První snímky černé díry v centru galaxie Messier 87 ohromily svět v roce 2019. Jsou to ty známé obrázky zářícího objektu ve tvaru koblihy, obří černá díra M87 se nachází 55 milionů světelných let …
více »
Před téměř 30 lety stačila studie zahrnující asi 50 explodujících hvězd, aby to otřáslo moderní kosmologií. Výzkumníci tehdy mapovali a měřili světlo ze supernov typu Ia – výbuchů specifického druhu bílého trpaslíka na konci života hvězdy. V roce 1998 oznámili překvapivé výsledky: místo toho, aby se rozpínání vesmíru zpomalovalo nebo …
více »
Kosmické záření o nejvyšších energiích by mohly tvořit pouze jádra těžkých prvků, například železa. Mezinárodní tým vedený Jakubem Víchou z Fyzikálního ústavu AV ČR navrhl revoluční „heavymetalový“ scénář, který může změnit pohled na složení nejenergetičtějších částic přilétajících z kosmu. Teorie, kterou fyzik vystavěl společně se svým týmem na základě analýzy …
více »
Sciencemag.cz
