Archiv článků: astrofyzika

Temná hmota nemusí mít povahu částic

Za určitých podmínek v raném vesmíru se tyto temné baryony mohly stát natolik hustými a hmotnými, že by se vlastní gravitací zhroutily do velmi malých, stabilních černých děr. Dvě nedávné studie Stefana Profuma z Kalifornské univerzity v Santa Cruz navrhují teorie, které se snaží vysvětlit povahu temné hmoty. S. Profumo …

více »

Nejstarší potvrzená černá díra ve vesmíru – už krátce po velkém třesku má hmotnost 300 milionů Sluncí

Mezinárodní tým astronomů pod vedením Texaské univerzity v Austinu identifikoval nejvzdálenější a tedy i nejstarší dosud známou černou díru. Černou díru i galaxii, ve které se nachází, CAPERS-LRD-z9, pozorujeme v době 500 milionů let po velkém třesku, kdy měl vesmír pouze 3 % svého současného stáří. Astronomové tak mají jedinečnou …

více »

Největší soubor dat o supernovách naznačuje, že temná energie může v čase slábnout

Před téměř 30 lety stačila studie zahrnující asi 50 explodujících hvězd, aby to otřáslo moderní kosmologií. Výzkumníci tehdy mapovali a měřili světlo ze supernov typu Ia – výbuchů specifického druhu bílého trpaslíka na konci života hvězdy. V roce 1998 oznámili překvapivé výsledky: místo toho, aby se rozpínání vesmíru zpomalovalo nebo …

více »

Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy

Kosmické záření o nejvyšších energiích by mohly tvořit pouze jádra těžkých prvků, například železa. Mezinárodní tým vedený Jakubem Víchou z Fyzikálního ústavu AV ČR navrhl revoluční „heavymetalový“ scénář, který může změnit pohled na složení nejenergetičtějších částic přilétajících z kosmu. Teorie, kterou fyzik vystavěl společně se svým týmem na základě analýzy …

více »

Astronomové našli chybějící baryonovou hmotu – nachází se mezi galaxiemi

Nová studie určila, kde se ve vesmíru nachází „chybějící“ hmota (míněno: chybějící běžná hmota, nikoliv temná hmota); vědci současně detekovali nejvzdálenější zaznamenaný rychlý rádiový záblesk (fast radio burst, FRB). Astronomové z Center for Astrophysics / Harvard & Smithsonian (CfA) a Caltechu s využitím FRB jako vodítka ukázali, že více než …

více »

Nová data z projektu ALICE mohou přispět k vyřešení záhady kosmického záření

Kosmické záření tvoří vysokoenergetické částice z vesmíru dopadající na zemskou atmosféru. Přitom vytvářejí spršky sekundárních částic, jako jsou miony, které mohou dosáhnout povrchu planety. V posledních letech ale přitom pozemní experimenty detekovaly více kosmických mionů, než předpovídají současné teoretické modely kosmického záření. Podzemní experimenty nabízejí dobré podmínky pro detekci kosmických …

více »

Černé díry dědí magnetická pole po mateřských hvězdách

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Černé díry se definují jako gravitační past, oblast, ze které nemůže nic uniknout. Mohou ale (vně horizontu samozřejmě) také vytvářet silné proudy nabitých částic, což vede k explozivním výbuchům gama záření. Tyto výtrysky mohou během pouhých sekund uvolnit více energie, než naše Slunce vyzáří za celý svůj život. Aby mohlo …

více »

Webbův dalekohled pomáhá zpřesnit hodnotu Hubbleovy konstanty

Vesmír se, jak známo, rozpíná, nicméně jak už bylo mnohokrát řečeno, vypadá, že rychlost jeho rozpínání se liší podle toho, zda se podíváme do minulosti nebo zda budeme analyzovat současný stav. Jinak řečeno, různými metodami změříme různou hodnotu Hubbleovy konstanty, která je mírou rychlosti rozpínání vesmíru. Hodnota „na základě minulosti“ …

více »