Tag Archives: astrofyzika

Astronomové analyzovali značně nepřehlednou srážku dvou masivních kup galaxií, při níž se obrovská oblaka temné hmoty kupy oddělila (měla oddělit) od hmoty normální. Každá z těchto dvou kup obsahuje tisíce galaxií a nacházejí se miliardy světelných let od Země. Temná hmota tu normální předběhla. Nová pozorování jsou první, která přímo …

Už asi čtvrt století astronomy mate jedna podivnost. Vypadá to, že hustota hmoty v různých galaxiích klesá stejným tempem od jejich středu k vnějším okrajům. To je divné, protože galaxie jsou různorodé, mají různá stáří, tvary, velikosti i počty hvězd. Proč by tedy měly mít stejnou strukturu hustoty? „Tato homogenita …

Astrofyzikové dosud teoreticky předpokládali existenci černých děr, jejichž vznik je způsoben extrémně vysokou koncentrací samotného světla. Uvažovalo se, že tyto zvláštní černé díry by mohly souviset s astronomickými/kosmologickými jevy, jako je temná hmota, a dokonce byly navrhovány jako zdroj energie hypotetických motorů kosmických lodí daleké budoucnosti. Nový teoretický výzkum týmu …

S pomocí Hubbleova kosmického teleskopu (Hubble Space Telescope, HST), což je společný projekt ESA a NASA, nalezl mezinárodní tým vědců z Oddělení astronomie při Stockholmské univerzitě v raném vesmíru mnohem více černých děr, než bylo dosud známo. Nové výsledky mohou pomoci vědcům pochopit, kterak supermasivní černé díry vznikly. Vědci dnes …

Dramatické změny v polarizaci rentgenového záření pozorované během různých fází vzplanutí systému Swift J1727.8−1613. Český tým astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného průlomu v porozumění chování černých děr. Vědci v mezinárodní spolupráci publikovali dvě studie, které poskytují nové pohledy na chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Černá díra o …

Opět zde máme již mnohokrát řešenou hádanku. Vesmírný dalekohled Jamese Webba pozoroval galaxii ve velmi rané fázi vesmíru. Světlu z galaxie J1120+0641 trvalo téměř stejně dlouho, než dorazilo k Zemi, jako trval vývoj vesmíru do dnešních dnů. Je obtížně vysvětlitelné, jak mohla černá díra v jejím středu tehdy vážit přes …

Po srážce dvou neutronových hvězd a zrodu černé díry vědci dokázali sledovat teplotu elementárních částic. To poprvé umožnilo změřit fyzikální podmínky při kosmické události tohoto typu. Studovaná srážka dvou neutronových hvězd vytvořila dosud nejmenší pozorovanou černou díru. Kromě toho měla za následek i vznik ohnivé koule, která se rozpíná téměř …

Temná hmota mohla podle nové studie vzniknout ze samostatného „temného velkého třesku“, k němuž došlo krátce po zrodu vesmíru. V roce 2023 Freese a Winkler navrhli, že temná hmota, na rozdíl od běžné hmoty, mohla vzniknout z odlišné události velkého třesku, která se mohla odehrát několik měsíců po tom „klasickém“. …

Planety vznikají v discích plynu a prachu, které obíhají kolem mladých hvězd. Cílem projektu MIRI Mid-INfrared Disk Survey (MINDS), který vede Thomas Henning z Astronomického ústavu Maxe Plancka (MPIA) v německém Heidelbergu, je vytvořit reprezentativní vzorek disků. Zkoumáním jejich chemického složení a fyzikálních vlastností pomocí přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) na …

Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou mít více než dvojnásobnou hmotnost než Slunce. Hmota v nich je nacpána až pětkrát hustěji než v atomovém jádře; spolu s černými dírami jde o vůbec nejhustší objekty ve vesmíru. Za extrémních podmínek může hmota …