Archiv článků: astrofyzika

Při pozorování nově vznikající galaxie SDSS J1448+1010 pomocí soustavy dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST) vědci zjistili, že galaxie přestala tvořit hvězdy ne proto, že by spotřebovala všechen plyn, ale proto, že většina jejího paliva byla vyvržena ze systému při splynutí s jinou galaxií. Tento …

Na antarktické neutrinové observatoři IceCube zachytili a analyzovali vysokoenergetická neutrina, o nichž se předpokládá, že by mohla pocházet z oblastí mimo Mléčnou dráhu. Existence těchto částic by mohla přinést také novou fyziku nad rámec Standardního modelu. Studie, kterou provedl marocký astrofyzik Salah Eddine Ennadifi a jeho kolegové, má vysokoenergetická neutrina …

Rozpínání vesmíru se podle všeho zrychluje a pro vysvětlení tohoto jevu byla jako další veličina zavedena temná energie. Nicméně – nešlo by vše vyřešit prostě i úpravou gravitačního zákona? Podobně jako namísto temné hmoty lze nějak změnit chování gravitace v závislosti na vzdálenosti, zde bychom zavedli nějakou závislost gravitace na …

Největší hvězdy možná nejsou tak velké, jak si astronomové dosud mysleli. Alespoň to naznačuje nový výzkum. Astronomové (hlavní autor Venu M. Kalari z NOIRLab Gemini Observatory) pořídili pomocí 8,1metrového dalekohledu Gemini South v Chile dosud nejpodrobnější snímek obří hvězdy R136a1. Největším hvězdám, které mají hmotnost přes 100 Sluncí, dosud příliš …

Gravitační vlny byly poprvé detekovány v roce 2015 a velmi rychle poté získali vědci z observatoře LIGO za své výsledky i Nobelovu cenu. Od té doby se podařilo zachytit 90 signálů tohoto typu, vždy z interakce dvou černých děr nebo neutronových hvězd – nebo jejich kombinace. Fúzi černé díry a …

Plazma interaguje s magnetickým polem, vyzařuje energii a toto vyzařování ho zpětně ovlivňuje. Mezinárodní tým fyziků spolu s vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě publikoval v červencovém čísle vědeckého časopisu Monthly Notices of Royal Astronomical Society článek, ve kterém se popisuje chování hmoty okolo černých děr zcela novým způsobem. Tyto …

Neutronová hvězda rotující 707krát za sekundu (tedy jedna z vůbec nejrychlejších) roztrhala druhou hvězdu z páru a pohltila téměř veškerou její hmotu. Vznikla tak největší dosud známá neutronová hvězda o hmotnost 2,35 hmotnosti Slunce. Jen o trochu víc a objekt by se zřejmě už zhroutil do černé díry. Pulsar PSR …

Zdá se, že hvězda, ze které vznikla černá díra VFTS 243, zkolabovala zcela bez známek předchozí exploze. Mezinárodní expertní tým známý vyvrácením několika objevů černých děr oznámených jinými autory, se poprvé podepsal pod nalezení černé díry hvězdné hmotnosti ležící v sousední galaxii Velkém Magellanově mračnu. Vědci navíc zjistili, že hvězda, …

Astronomové z Arizonské univerzity vypracovali teorii, která vysvětluje přítomnost největších známých molekul v mezihvězdném plynu: fullerenů (známá molekula C60, buckyball, ale i jiné, C70 apod.) a uhlíkových nanotrubiček. Vědci dokázali získat tyto molekuly při laboratorní simulaci prostředí hvězd na konci jejich života. Prekurzorem pro nanotrubičky i fullereny má být karbid …

Tým astronomů využívající čínský rentgenový dalekohled Insight-HXMT provedl přímé měření nejsilnějšího magnetického pole ve známém vesmíru. Toto pole má magnetar, který aktuálně trhá a pohlcuje druhou hvězdu z příslušného páru. Magnetary představují speciální typ neutronových hvězd. Kde se berou jejich obří magnetická pole, to vlastně přesně nevíme. Jedna z teorií …