Archiv článků: astrofyzika

Z toho, kolik kolem sebe pozorujeme velmi hmotných hvězd, vyplývá, že v Mléčné dráze by měly být roztroušeny i stovky milionů černých děr. Problém je, že izolovanou černou díru těžko objevit. Pomineme-li velmi hmotné černé díry, jaké nacházíme v centrech galaxií, černé díry hvězdné velikosti dnes známe prakticky pouze jako …

Oblaka ultralehkých částic kolem černých děr by mohla připomínat chování elektronů v atomu. A jak to souvisí s gravitačními vlnami a proč mají být příslušné černé díry navíc binární? Opět jeden z astrofyzikálních výzkumů, nad nímž laik může jen pokývat hlavou, nicméně následuje pokus příslušný chaos termínů a metafor trochu …

Tvar galaxií a jejich vývoj závisí na síti „kosmologických“ vláken, která se táhnou napříč vesmírem. Podle nedávné studie vedené vědci z Ecole Polytechnique Federale de Lausanne hraje tato kosmická síť mnohem větší roli, než se dosud předpokládalo. Kosmickou pavučinu tvoří vlákna vodíku a snad i temné hmoty. Jedná se o …

Na základě analýz dat pořízených během 30 let fungování Hubbleova vesmírného dalekohledu se podařilo zpřesnit hodnotu Hubbleovy konstanty a spolu s tím i rychlost rozpínání vesmíru. Metoda, kterou využívá Hubbleův dalekohled, je v principu stejná jako ta, na jejímž základě byla původně zformulována idea rozpínajícího se vesmíru. Je založena na …

Ve hvězdě HD 222925 astronomové identifikovali 65 prvků, z toho 42 těžkých. Je to zatím největší počet „na jednom místě“ mimo Sluneční soustavu. Identifikace těchto prvků v jediné hvězdě má astronomům pomoci lépe pochopit proces rychlého záchytu neutronů (r proces) – jeden z hlavních způsobů vzniku těžkých prvků („za železem“) …

Opavští fyzikové se kromě černých a červích děr věnují výzkumu i dalších mimořádně kompaktních objektů ve vesmíru. Jedním z nich jsou neutronové hvězdy – mimořádně husté pozůstatky po vzplanutích supernov, které jsou tvořeny velmi hustou látkou složenou převážně z neutronů. V nedávné vědecké práci se zaměřili na poměrně nově zkoumanou …

Zemské magnetické pole se překlápí řádově po stovkách tisíc let. Slunce to provádí dokonce každých 11 let, což pak představuje základ celého „slunečního cyklu“. U černých děr dosud nikdo nic podobného nepozoroval, až teď. Technicky vzato nejde o magnetické pole samotné černé díry (tu lze charakterizovat pouhými třemi čísly, hmotností, …

V některých oblastech vesmíru možná černé díry právě trhají na kusy tisíce hvězd, jejich zbytky pak pohlcují a zvyšují tím svou hmotnost. Objev, učiněný pomocí rentgenové observatoře NASA Chandra, by mohl pomoci zodpovědět řadu otázek spojených s černými dírami střední velikosti; tato kategorie objektů pro nás byla dosud celkem záhadná. …

Gravitační vlny se dnes hledají porovnáváním naměřeného signálu s rozsáhlou databází šablon/vzorů (matched filtering). Filtrace umožňuje počítačům vybírat signály gravitačních vln ze šumu dat shromážděných detektorem. Tento postup používá např. Laser Interferometer Gravitational Observatory (LIGO) a od prvního zachycení gravitačních vln v roce 2015 vedl k mnoha úspěchům. Algoritmus je …

Podle nové studie uniká ze zemského jádra helium-3 – tedy vzácný izotop helia s jediným neutronem v jádře, na rozdíl od běžného He-4. Téměř všechno helium-3 pochází z doby krátce po velkém třesku. Z úniku plynu má dále vyplývat odpověď na dosud celkem diskutovanou otázku: zda se Země formovala uvnitř …