Archiv článků: astrofyzika

Hvězdy vznikají z obrovských mraků plynného vodíku. Plyn se shlukuje a stlačuje gravitací, přitom roste tlak a teplota. V určitém okamžiku tyto hodnoty umožní spuštění jaderné fúze. Pokud ale víme, hvězdy neabsorbují veškerý plyn ve svém okolí – respektive když srovnáme vlastnosti různých vodíkových mračen, protohvězd a hvězd, množství hmoty …

Příčina periodických rentgenových záblesků v blízkosti černých děr zůstává záhadou. Černé díry patří mezi nejznámější a zároveň nejméně prostudované objekty ve vesmíru. Jejich existence již byla prokázána, ale jejich skutečná podstata je stále předmětem bádání. Fyzikální ústav v Opavě patří mezi světovou špičku ve výzkumu právě (a nejen) těchto exotických …

Obří černé díry v centrech galaxií se zformovaly již několik set milionů let po velkém třesku, tedy vlastně souběžně se vznikem samotných galaxií. V době, kdy měl vesmír pouhých 6 % svého nynějšího věku, už existovaly objekty s hmotností řádově miliard Sluncí. Podle názoru řady astrofyziků prostě nebyl dostatek času, …

Hvězdokupa Palomar 5 má mnohé unikátní vlastnosti. Nová studie ukazuje, že za ně může zřejmě populace více než 100 černých děr v jejím centru. Taková koncentrace černých děr je samozřejmě výjimečná. Jak uvádí Mark Gieles z Barcelonské univerzity, hlavní autor článku publikovaného v Nature Astronomy, množství černých děr v této …

Astronomové objevili bílého trpaslíka, který je rekordní hned ve dvou ohledech, a to poměrně paradoxně: je současně nejhmotnější i nejmenší. Ilaria Caiazzo z Caltechu, hlavní autorka nové práce, uvádí, že objekt má velikost Měsíce, do této velikosti se ale stihla nahustit hmotnost větší, než má Slunce. „Zdá se to neintuitivní, …

Přesněji řečeno jde o celkovou plochu horizontu/ů událostí. Při veškerých změnách černých děr by měla plocha horizontu růst (nebo se alespoň nezmenšovat), analogicky jako roste entropie. To je celkem jasné při pádu „normálního“ předmětu do černé díry (černá díra se zvětší, tudíž i plocha horizontu), méně jasné ovšem v případě …

Dvě teorie temné hmoty, modifikovaná newtonovská dynamika (MOND) a teorie gravitace Erika Verlindea. Která z těchto teorií (modelů) nejlépe vysvětlí naměřená data? Samozřejmě ideálně data nová, při formulování příslušných matematických modelů ještě nezahrnutá. O pojetí gravitace, které předložil nizozemský fyzik Erik Verlinde, se zde již psalo. Gravitace v tomto pojetí …

Gravitační vlny jsou slabé a obtížně detekovatelné, na rozdíl od elektromagnetického záření ovšem mnohem snáze procházejí hmotou. Dalo by se říct, že vesmír je pro ně průhledný. Astronomie sledující vesmír pomocí gravitačních vln proto potenciálně představuje mocný nástroj, její využití je ale teprve v počátcích. Chováním gravitačních vln si dosud …

Má jít o argument nebo dokonce důkaz pro „skutečnou“ existenci temné hmoty, alternativní teorie jev údajně vysvětlit nedokážou. Rotace příčky Mléčné dráhy má podle nového výzkumu podstatně zpomalovat. Mléčná dráha patří mezi tzv. spirální galaxie s příčkou. Přes ni jsou propojena spirální ramena; příčku Mléčné dráhy tvoří miliardy hvězd, příčka …

Záhadná temná hmota v jednom z modelů interaguje gravitačně s běžnou hmotou, dále gravitačně sama se sebou a dále sama se sebou ještě prostřednictvím temné síly (sil); ta zřejmě zase nepůsobí na hmotu běžnou. Její přenašeče se označují jako temné fotony (poznámka: i když podle všeho i tento termín může …