Archiv článků: astrofyzika

Astronomie jako věda začala právě s tím, že model zachycoval nejen pozorovatelné události, ale dokázal dát i nečekanou předpověď – typicky pro zatmění. Neobvyklé události se ale na obloze nedějí zase tak často, proto možnost něco předpovědět znamená vždy vítanou šanci na potvrzení, respektive falzifikaci konkrétních teorií. Nyní astronomové předpovídají, …

Nová metoda slibuje dohlédnout mnohem hlouběji do historie vesmíru. Záření kvasarů v rentgenovém a ultrafialovém spektru má těsně korelovat. Ve 20. letech harvardská astronomka Henrietta Swan Leavittová objevila první standardní svíčky – proměnné hvězdy cefeidy. Určitý typ hvězd má speciální vzor své aktivity odpovídající jejich vlastní svítivosti. Ze změřené svítivosti …

Nové modely neutronových hvězd ukazují, že nejvyšší hory na těchto tělesech mohou být vysoké jen zlomky milimetrů, a to kvůli obrovské gravitaci těchto ultrahustých objektů. Výsledky tohoto výzkumu byly představeny na konferenci National Astronomy Meeting 2021. Kvůli své gravitaci je neutronová hvězda je téměř dokonalá koule, ovšem i když jsou …

Výzkumníci z University of Western Australia sestrojili detektor, který má pomocí křemene zaznamenávat vysokofrekvenční gravitační vlny. Během prvních 153 dnů provozu byly zachyceny dvě události, které by v zásadě mohly být vysokofrekvenčními gravitačními vlnami; takové se jinak dosud detekovat nepodařilo. Tyto vlny mohly být vytvořeny prvotní (primordiální, z raného vesmíru …

Černé díry detekujeme nejenom podle jejich gravitačního působení, ale i ze souvisejícího záření. Když černá díra pohlcuje hmotu, okolní materiál se přehřívá. Navíc černá díra mnohdy zkonzumuje pouze část okolního materiálu a zbytek je naopak vyvržen jako výtrysky s často relativistickými rychlostmi. Nová studie ukazuje, že hmota a záření proudící …

Gravitační vlny dosud detekujeme pouze při srážkách neutronových hvězd a/nebo černých děr, což jsou události extrémní a výjimečné. Vědci nově navrhují, že by to mohlo jít i ze samotného otáčení určitého typu neutronových hvězd; i to prý stačí vyvolat dostatečně intenzivní poruchy ve struktuře prostoročasu. Tým, v němž jsou zastoupeni …

Nečekané výsledky měření velikosti různě těžkých velkých hvězd podporují možnosti existence exotických forem hmoty v jejich jádru. Thomas Riley a Anna Watts z University of Amsterdam a jejich kolegové změřili v roce 2019 parametry neutronové hvězdy J0030+0451 (zkráceně J0030). Zjistili, že má hmotnost asi 1,4 Sluncí a průměr asi 25 …

Hypotéza je to z řady důvodů podivná. Vědce z International Center for Relativistic Astrophysics (Itálie) napadlo, že by v jádru Mléčné dráhy mohla být místo černé díry temná hmota. Mohlo by to vysvětlovat některé pozorované anomálie. Tak například v roce 2014 se plynový mrak G2 dostal na místo, kde by …

Za černou dírou není vidět nic, protože procházející světlo samozřejmě pohltí. Jenže objekty s gravitací současně deformují časoprostor, ty s velkou gravitací o to víc. V důsledku těchto fyzikálních zákonů se tak lze podívat i za černou díru. Astrofyzik Dan Wilkins ze Stanfordovy univerzity si při sledování rentgenového záření, které …

Hvězdy vznikají z obrovských mraků plynného vodíku. Plyn se shlukuje a stlačuje gravitací, přitom roste tlak a teplota. V určitém okamžiku tyto hodnoty umožní spuštění jaderné fúze. Pokud ale víme, hvězdy neabsorbují veškerý plyn ve svém okolí – respektive když srovnáme vlastnosti různých vodíkových mračen, protohvězd a hvězd, množství hmoty …