Archiv článků: astrofyzika

Maličké hory na neutronových hvězdách

Nové modely neutronových hvězd ukazují, že nejvyšší hory na těchto tělesech mohou být vysoké jen zlomky milimetrů, a to kvůli obrovské gravitaci těchto ultrahustých objektů. Výsledky tohoto výzkumu byly představeny na konferenci National Astronomy Meeting 2021. Kvůli své gravitaci je neutronová hvězda je téměř dokonalá koule, ovšem i když jsou …

více »

Detektor gravitačních vln zachytil výjimečné události

Výzkumníci z University of Western Australia sestrojili detektor, který má pomocí křemene zaznamenávat vysokofrekvenční gravitační vlny. Během prvních 153 dnů provozu byly zachyceny dvě události, které by v zásadě mohly být vysokofrekvenčními gravitačními vlnami; takové se jinak dosud detekovat nepodařilo. Tyto vlny mohly být vytvořeny prvotní (primordiální, z raného vesmíru …

více »

Hmotnost černé díry lze odhadnout z jejího apetitu

Černé díry detekujeme nejenom podle jejich gravitačního působení, ale i ze souvisejícího záření. Když černá díra pohlcuje hmotu, okolní materiál se přehřívá. Navíc černá díra mnohdy zkonzumuje pouze část okolního materiálu a zbytek je naopak vyvržen jako výtrysky s často relativistickými rychlostmi. Nová studie ukazuje, že hmota a záření proudící …

více »

Gravitační vlny by mohly jít zachytit i ze samotné neutronové hvězdy

Gravitační vlny dosud detekujeme pouze při srážkách neutronových hvězd a/nebo černých děr, což jsou události extrémní a výjimečné. Vědci nově navrhují, že by to mohlo jít i ze samotného otáčení určitého typu neutronových hvězd; i to prý stačí vyvolat dostatečně intenzivní poruchy ve struktuře prostoročasu. Tým, v němž jsou zastoupeni …

více »

Hmotnější neutronová hvězda je stejně velká

Nečekané výsledky měření velikosti různě těžkých velkých hvězd podporují možnosti existence exotických forem hmoty v jejich jádru. Thomas Riley a Anna Watts z University of Amsterdam a jejich kolegové změřili v roce 2019 parametry neutronové hvězdy J0030+0451 (zkráceně J0030). Zjistili, že má hmotnost asi 1,4 Sluncí a průměr asi 25 …

více »

Temná hmota namísto černé díry?

Hypotéza je to z řady důvodů podivná. Vědce z International Center for Relativistic Astrophysics (Itálie) napadlo, že by v jádru Mléčné dráhy mohla být místo černé díry temná hmota. Mohlo by to vysvětlovat některé pozorované anomálie. Tak například v roce 2014 se plynový mrak G2 dostal na místo, kde by …

více »

Podívat se lze i za černou díru

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Za černou dírou není vidět nic, protože procházející světlo samozřejmě pohltí. Jenže objekty s gravitací současně deformují časoprostor, ty s velkou gravitací o to víc. V důsledku těchto fyzikálních zákonů se tak lze podívat i za černou díru. Astrofyzik Dan Wilkins ze Stanfordovy univerzity si při sledování rentgenového záření, které …

více »

Proč vznikající hvězdy nevyžerou všechen okolní vodík?

Hvězdy vznikají z obrovských mraků plynného vodíku. Plyn se shlukuje a stlačuje gravitací, přitom roste tlak a teplota. V určitém okamžiku tyto hodnoty umožní spuštění jaderné fúze. Pokud ale víme, hvězdy neabsorbují veškerý plyn ve svém okolí – respektive když srovnáme vlastnosti různých vodíkových mračen, protohvězd a hvězd, množství hmoty …

více »

Opavští fyzikové objevili superhmotnou černou díru

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Příčina periodických rentgenových záblesků v blízkosti černých děr zůstává záhadou. Černé díry patří mezi nejznámější a zároveň nejméně prostudované objekty ve vesmíru. Jejich existence již byla prokázána, ale jejich skutečná podstata je stále předmětem bádání. Fyzikální ústav v Opavě patří mezi světovou špičku ve výzkumu právě (a nejen) těchto exotických …

více »