Archiv článků: astrofyzika

Temná hmota by podle jedná teorie mohla být alespoň zčásti tvořena obřími bosonovými mračny. Takové útvary složené z ultralehkých částic by ovšem bylo extrémně těžké detekovat. Nová studie navrhuje k tomu zkusit využít gravitační vlny zachycované observatořemi LIGO, Virgo a KAGRA. Tyto observatoře by takto mohly dohlédnout až k mrakům …

Superhmotné černé díry mohou být dobrým sluhou, ale rovněž i velmi zlým pánem pro možné civilizace v celé Galaxii. Nová studie opavských fyziků poukazuje na tři typy produkce energie v blízkosti černých děr, tj. tři varianty tzv. Penroseova procesu. Z těchto procesů by bylo možné v budoucnu těžit obrovské množství …

Při sledování (hypotetické) temné hmoty v Mléčné dráze vycházíme z jejích gravitačních interakcí s hmotou běžnou – takže jsme víceméně omezeni na oblasti, kde se vyskytují hvězdy. Většina hvězd leží podél galaktické roviny, což ztěžuje mapování temné hmoty nad a pod touto rovinou. Nemáme tedy celkovou představu o tom, jak …

Odkud se ve vesmíru berou nejtěžší prvky, jako je zlato nebo uran? Těžké prvky obecně vznikají termonukleárními reakcemi v extrémních astrofyzikálních podmínkách, při explozích nebo kolapsech hvězd, srážkách neutronových hvězd apod. Již první pozorování gravitačních vln a elektromagnetického záření provázejících fúze neutronových hvězd naznačila, že při těchto kataklyzmatických srážkách může …

Nová studie ukazuje, že fungování některých galaxií v raném vesmíru zřejmě pořádně nerozumíme. Až dosud jsme předpokládali, že velmi staré (řekněme vzniklé do 3 miliard let po velkém třesku) galaxie měly obsahovat velké množství chladného plynného vodíku. Z něho vznikají hvězdy, tudíž v raných galaxiích by měla probíhat rychlá hvězdotvorba. …

Klasické dalekohledy nezaznamenávají černé díry hmotnější než asi 20 Sluncí. Z analýz gravitačních vln provázejících srážky černých děr přitom víme, že zde běžně figurují objekty o hmotnosti kolem 50 Sluncí. Kde je problém? PH: Terminologicky stále jde o malé černé díry, „větší malé černé díry“ apod. Střední černé díry ovšem …

Vědcům se podařilo vysvětlit, proč Venuše a Země mají relativně blízké vzdálenosti od Slunce. Vědci z MFF UK, Southwest Research Institute a University of Chicago přinesli nové informace o původu terestrických planet. Jejich studii v září publikoval prestižní časopis Nature Astronomy. Čtyřčlenný vědecký tým ve složení Miroslav Brož, Ondřej Chrenko …

Tedy přesněji řečeno – jde o hmotnost černých děr, které pozorujeme pomocí gravitačních vln při jejich slučování (ať už spolu, nebo s neutronovými hvězdami). Problém je, že při těchto srážkách zaznamenáváme relativně mnoho černých děr příliš hmotných, řekněme nad hmotností 40 Sluncí. Observatoře LIGO a VIRGO takto detekovaly řadu černých …

Při srážce dvou galaxií způsobují supermasivní černé díry v jejich centrálních oblastech gravitační úder podobný zpětnému rázu brokovnice. Tento impulz může být tak silný, že miliony hvězd srazí na nestandardní dráhy. Alespoň podle výzkumu vedeného vědci z University of Colorado v Boulderu. Nová studie by mohla přispět k vyřešení desítky …

Největší soubor simulací vesmíru modeluje celkem chování 60 bilionů (trillions) částic – ve smyslu kusů hmoty/těles, nikoliv částic elementárních. Má jít o nejdále dotažený kosmologický projekt tohoto druhu. Simulace AbacusSummit vytvořili vědci z Flatiron Institute Center for Computational Astrophysics (New York) a Center for Astrophysics / Harvard & Smithsonian. Skládá …