Archiv článků: astrofyzika

Již více jak 85 let se fyzikové domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, tzv. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst ve vesmíru byly napříč desetiletími využívány zejména ve vědecko-fantastických uměleckých dílech, především pak v těch ze světa filmové či seriálové tvorby. Nyní je tým …

Astronomové objevili dosud nejvzdálenější známý kvasar J0313-1806, nacházející se přes 13 miliard (přesněji 13,03 miliardy) světelných let od Země. Vidíme ho tedy ve stavu asi 670 milionů let po velkém třesku, kdy vesmír měl jen 5 % svého současného stáří. Přesto je v centru tohoto kvasaru černá díra o obrovské …

S pomocí rentgenové observatoře Chandra dokázali astronomové objevit nejmladší magnetar – tedy typ neutronové hvězdy s obrovským magnetickým polem. Zatímco magnetické pole Země má hodnotu asi 1 G, magnet na ledničce asi 100 G, zde jde o milion miliard Gaussů. (Takový magnet mezi Zemí a Měsícem by dokázal vymazat data …

Zřejmě první použití aktivního učení ve spojení s hlubokými neuronovými sítěmi v astronomii. Výzkumný tým z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT použil poprvé v astronomii metodu umělé inteligence nazvanou aktivní hluboké učení (active deep learning), která je založena na interaktivní­m vylepšování předpovědí mnohovrstvé konvoluční neuronové …

Respektive – dostupná data jako celek mají na různé teorie typu modifikované newtonovské dynamiky klást velké množství omezení. Stávající modely MOND jim podle všeho nevyhovují. Temná hmota ve smyslu existence nějakých dosud neznámých částic se aktuálně zdá být lepším vysvětlením dat. Jak totiž data přibývají, jsou „nekonzistentní“ – v tom …

Standardní sirény představují nový způsob měření vzdáleností ve vesmíru – jde o obdobu standardních svíček (cefeidy nebo supernovy typu Ia, u nichž předpokládáme, že známe jejich jasnost u zdroje, takže podle poklesu dokážeme určit vzdálenost). Nedaly by se použít i při určování/měření/počítání Hubbleovy konstanty? Jak známo, Hubbleova konstanta, která odpovídá …

K astronomickým úlovkům letošního roku patří i dosud nejžravější černá díra J2157. Christopher Onken z Australské národní univerzity a jeho kolegové objevili objekt o hmotnosti 34 miliard sluncí. To je samo o sobě hodně, i když loňský rekord 40 miliard Sluncí to nepřekonává. I tak je to ovšem asi 8 …

Obří černé díry v centrech galaxií generují výtrysky plazmy, které se pohybují téměř rychlostí světla. Vědci se nyní soustředily na další děje, které tento jev provázejí. Když černá díra roztrhá hvězdu, z jejích trosek ještě před finální konzumací vznikne hmota obíhající kolem černé díry v podobě disku. Současně s tím …

V nitru neutronových hvězd se může vyskytovat leccos, možná ani neutrony za uvedených podmínek nejsou stabilní. Viz také: Skrývají neutronové hvězdy kvarkovou hmotu? Stále ale mluvíme o neutronové hvězdě a tyto podivnosti by se týkaly jen jádra. Nicméně podle jiné teorie by mohly existovat i přímo kvarkové hvězdy, kdy proces …

Pohyb hvězd na okraji naší galaxie v sobě nese náznaky významných změn, které v historii potkaly Mléčnou dráhu. To je pouze jeden z několika fascinujících poznatků, které se v poslední době objevily ve formě vědeckých studií. Všechny přitom vycházely ze třetího balíčku údajů EDR3 (Early third Data Release) z evropské …