Aplikace používá kameru chytrého telefonu k hledání jasných pixelů způsobených dopadem vysoce energetické částice na CCD detektor ve fotoaparátu. Už od konce srpna roku 2016 probíhá mezinárodní projekt CREDO (Cosmic-Ray Extremely Distributed Observatory), na jehož realizaci se mimo jiných podílejí také vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě. Projekt je zaměřený …
více »
Vznik vln mohla způsobit fázová změna nebo temná hmota v podobě velmi lehkých axionů. V rámci projektu NANOGrav (North American Nanohertz Observatory for Gravitational Waves) se údajně poprvé podařilo detekovat gravitační vlny o velmi nízké frekvenci/vysoké vlnové délce. Pedro Schwaller a Wolfram Ratzinger z Univerzity v Mohuči se domnívají, že …
více »
Vysokoenergetické částice ze Slunce představují riziko pro kosmické programy – jak pro samotné lidi, tak i pro elektroniku, a to včetně některých satelitů. 150 milionů kilometrů mezi Zemí a Sluncem dokáží tyto částice urazit za necelou hodinu. Riziko SEP (Solar Energetic Particles) bylo až dosud těžké předvídat, protože nebylo jasno …
více »
Alespoň podle nové teorie by událost GW190521 detekovaná podle gravitačních vln nemusela odpovídat fúzi černých děr, ale objektů ještě exotičtějších. V květnu 2019 zaznamenaly detektory LIGO a VIRGO gravitační vlny, které odpovídaly fúzi dvou černých děr o hmotnostech asi 85 a 66 Sluncí. Výsledně vznikla černá díra o hmotnosti přes …
více »
Mechanismům, jimiž vznikají supermasivní černé díry v centrech galaxií, prozatím plně nerozumíme. Může se jednat o gravitační zhroucení obřích oblaků mezihvězdného plynu, do hry snad nějak vstupují i fúze více černých děr. Problém je, že těmito procesy by možná černé díry nestačily narůst dostatečně rychle – a přitom víme, že …
více »
Energetické spektrum kosmického záření bylo změřeno až za hranici 10 na 20 eV. Observatoř Pierra Augera je největším světovým detektorem kosmického záření a dává veřejnosti volně k dispozici 10 procent ze svých naměřených dat. Vědci z observatoře doufají, že tak podnítí použití těchto dat širokou komunitou zahrnující jak profesionální vědce, …
více »
Ačkoliv futuristické, nikoliv fyzikálně nereálné: Největším zásobníkem k těžbě čisté energie ve vesmíru by mohly být supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu galaxií. Jak známo, ze samotných černých děr sice neunikne ani světlo, ale v těsném okolí těchto mimořádně hmotných kosmických těles by se energie dala těžit díky jejich rotaci. …
více »
Událost poblíž obří černé díry. Výbuch supernov Iax je méně silný, produkuje jiné poměry prvků. Pomocí dat z rentgenové observatoře Chandra, kterou provozuje NASA, se zřejmě podařilo objevit pozůstatky neobvyklého typu hvězdné exploze. V blízkosti centra Mléčné dráhy směrem ve Střelci se nachází zajímavý objekt Sagittarius A East (Sgr A …
více »
Co se při srážce dvou galaxií stane s černými děrami v jejich centru? Až dosud se předpokládalo, že narušení aktuálního stavu způsobí, že více hmoty se dostane do dosahu černých děr a jejich aktivita se v důsledku kolize zvýší (a to i když nedojde k samotného fúzi černých děr). To …
více »
Podle Primakoffova jevu by se v silných magnetických polích mohly axiony, hypotetické částice tvořící temnou hmotu, přeměňovat na fotony (a zase zpět). Řada projektů pro detekci temné hmoty je proto navržena právě takhle, snaží se zachytit příslušné fotony. Připočteme-li k tomu, že by se axiony měly ve zvýšené míře tvořit …
více »
Sciencemag.cz
